Česko by se mělo zaměřovat na skutečná opatření, která pomohou krajině obnovit a zvýšit její přirozenou schopnost zadržovat vodu. Diskutovaný kanál Dunaj-Dyje řešení jen oddaluje a je dalším megalomanským a technicistním projektem.
Co se to děje? Ptali se minulý týden šéfové pěti německých letišť, když se lidé v oranžových vestách lepili k ranvejím a na hodiny zpožďovali letadla. „Oni se snad zbláznili!“ říkali cestující. Tak vypadala nejnovější „akce“ Poslední generace, skupiny aktivistů hodlající zastavit „úplný klimatický kolaps“.
Přívalové deště, povodně nebo požáry kvůli dlouho trvajícímu suchu, všechny tyto živelní pohromy přicházely i v minulosti. Dnes se ale vyskytují s větší četností a hůře se odhaduje, kde udeří. Vyrovnat se s nimi musejí také pojišťovny, které musejí důkladněji vyhodnocovat rizika a spolupracovat s vědci na prognózách.
S nástupem Kamaly Harrisové do boje o Bílý dům nejde jen o to, kdo bude stát v čele Spojených států další čtyři roky. V sázce je také otázka, zda bude USA pokračovat v přístupu prezidenta Joea Bidena, nebo zda se znovu odpojí od Pařížské dohody.
Kvůli zvyšujícím se průměrným teplotám je v Česku stále větší zájem o výsadbu stromů, které dokážou růst mezi rozpálenými chodníky a silnicemi. I proto se tu objevují nepůvodní druhy, jako je jerlín japonský.
Vlny veder jsou v důsledku změny klimatu častější. Zejména ve městech, kde se tvoří tepelné ostrovy v místech bez zeleně, mohou teploty stoupat daleko za hranici snesitelnosti. Samosprávy po celém světě zavádějí opatření, která život obyvatelům v letních měsících usnadní.
Silné jarní mrazy v kombinaci s mírnou zimou přinesly letos velké ztráty pro ovocnáře. Jaké druhy ovoce mají u nás budoucnost a které nikoliv? Problematikou pěstování se zabývá Tomáš Jan z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
S tím, jak země jižní Evropy čelí vlnám veder, zintenzivněným klimatickou změnou, hledají turisté země, kde se trochu ochladí. Jako dovolenkové místo posilují severské státy nebo Baltské moře.
Má přednost ochrana památek, nebo životního prostředí? Judikaturní posun ve střetu ochrany klimatu a památkové ochraně nastal v případě rozsudku Krajského soudu v Plzni z listopadu 2022, který se věnoval možnosti instalace fotovoltaických panelů na střeše domu v památkové zóně Plzeň-Lobzy.
Dánsko, významný vývozce vepřového masa a mléčných výrobků, zavede od roku 2030 daň na emise skleníkových plynů z hospodářských zvířat. Stane se první zemí, která tak učinila, přičemž doufá, že inspiruje ostatní k následování.
