Vedro nesmí projít přes okna. V krizi na ně dejte hliníkovou folii, radí expertka

Panelové domy nemusejí být během letních veder nejhorší volbou. Naopak dobře zateplený panelový byt může nabídnout větší tělesný komfort než starší cihlový dům s nezateplenou střechou. Expertka na udržitelnou architekturu Kateřina Eklová vysvětluje, že záleží především na kvalitě izolace, orientaci oken a možnostech stínění.

Architekti přistupují k navrhování budov různě. „Už z návrhu domu je často patrné, zda architekt přemýšlel i o tom, jak se bude budova chovat během letních veder,“ říká architektka Kateřina Eklová v rozhovoru pro Ekonews.

„Záleží na tom, jestli je dům izolovaný“

Jak velkým problémem v Česku je přehřívání budov během vln veder?

První letošní vlna veder ukázala, jak snadno se některé budovy přehřívají. V mnohých se teploty dostávaly přes třicet stupňů, někde skoro ke 35 stupňům Celsia. V takových případech je opravdu téměř nemožné pracovat nebo se soustředit.

Které typy domů v Česku převažují?

Co se týká bytových domů, tak máme převahu panelových domů. Nezanedbatelnou část tvoří cihlové domy, to jsou činžovní domy, ať už v centrech měst nebo na sídlištích. U rodinných domů v historické zástavbě nebo v moderních čtvrtích převládají cihlové. Komerční stavby, jako jsou administrativní budovy nebo obchodní centra, se většinou staví z betonu s prosklenou fasádou.

Lze obecně říci, zda se během horkých dnů přehřívají nejvíce panelové domy, cihlové domy, nebo jiný typ stavby?

Není to tak úplně jednoduché. Nelze říct, že by jeden typ stavby byl úplně nejhorší. Záleží na tom, jestli je dům izolovaný, jak velké má prosklené plochy a také na jejich orientaci. Velkým problémem jsou panelové domy, které nemají velkou vrstvu izolace nebo jsou ještě nezateplené. Vyšší teploty pravděpodobně budou také uvnitř starších dřevostaveb, jako jsou například ty okálové, které nejsou dostatečně izolovány.

Dřevostavby v posledních letech nabývají na popularitě. Jak je to s tepelným komfortem u těch moderních?

Moderní dřevostavby se během vysokých teplot chovají dobře, přestože nemají takovou tepelnou setrvačnost – to znamená, že nechladí ani neakumulují chlad stejně jako například kamenný nebo cihlový dům. V dnešní době se dřevostavby stavějí jako pasivní domy, takže mají velkou vrstvu izolace, třeba i čtyřicet centimetrů, která v zimě omezuje tepelné ztráty a v létě zpomaluje pronikání tepla do interiéru. Často se izolace navíc kombinuje se vzduchotechnikou, která pomáhá vyvětrat horký vzduch a může ho i mírně ochladit.

Řada domů prošla v posledních letech zateplením kvůli úsporám energií. Zateplení tedy pomáhá i v létě?

Izolace vedro zvenku nepustí dovnitř, pokud ho tam nepustíme otevřenými okny. Proto je doporučováno během vlny veder neotevírat okna přes den. V situaci, kdy je i v noci 30 stupňů Celsia, nezbývá nic jiného než mít zavřená okna pořád. Samozřejmě když nevětráme, máme v domácnosti horší kvalitu vzduchu, ale během takto vysokých teplot v noci stojí za to, horký vzduch dovnitř nepouštět.

Panuje obecná představa, že panelové domy jsou v létě rozpálenější, zatímco staré cihlové zůstávají chladnější. Dá se to tak říct?

Záleží na konkrétním domě a nebyla bych takto negativní ohledně panelových domů. Pokud je panelový dům zateplený a má vyměněná okna, tak se přehřívat nemusí. Výhodou panelových bytů bývá možnost příčného větrání. V cihlových domech taková dispozice bytů není úplně běžná, často jsou orientované pouze na jednu světovou stranu. Řada starých domů má navíc nezateplenou střechu, skrz kterou teplo proniká nejvíce. A také podkroví, které je nejčastěji postavené z dřevěné konstrukce se střešními okny, jimiž vyvětrat téměř nejde.

Jak velký vliv na teplotu domácnosti má orientace bytu nebo velikost oken?

Čím větší okna na jih, západ nebo na východ, k tím větším tepelným ziskům dochází. Trend celoprosklených ploch jak u rodinných domů, tak administrativních budov přetrvává i u novostaveb postavených po roce 2000. Osobně to považuji za velmi nešťastné, protože během letních dnů se tyto budovy přehřívají, a pokud nemají klimatizaci, nedá se v nich téměř fungovat. Pokud klimatizací mají, typicky se bavíme o velkých administrativních budovách, které jsou celoprosklené, proto chlazení spotřebuje velké množství energie.

„Je potřeba brát v úvahu, že se okolnosti změnily“

Řada lidí bydlí v historické zástavbě. Navrhovaly se domy dříve především tak, aby v zimě udržely teplo?

Nevím, zda tehdejší architekti nad teplotním komfortem uvažovali. To bych označila už za moderní způsob uvažování. Ale tlusté cihlové zdi, v některých případech i ty kamenné, fungují dobře v akumulaci jak chladu, tak tepla. V historických budovách je v létě příjemněji, ale jenom nějakou dobu. Po několika dnech, kdy teplota neklesá pod 30 stupňů Celsia, dochází k tomu, že cihlové nebo kamenné stěny akumulují tolik tepla, že začínají spíše hřát.

Domy v památkově chráněných oblastech totiž často nejsou izolované, protože mají velmi náročnou fasádu na renovaci. Takto vysoké teploty v době, kdy se tyto stavby stavěly, tady nepanovaly, takže nejsou navržené proti vedrům.

Které domy jsou proti vedrům navržené?

Můžeme se podívat na domy například v Itálii nebo Španělsku. Vzdálenosti mezi jednotlivými domy bývají oproti Česku menší, domy jsou nahuštěné více na sobě, aby se vzájemně stínily. Okna v činžovních domech jsou menší a skoro všechna mají vnější rolety, stínění nebo okenice. To v Praze nikdy nebylo.

Mohly by se rolety nebo okenice objevit v historické zástavbě v Česku?

U památkově chráněných domů se to obvykle nepovoluje. Osobně si myslím, že je potřeba brát v úvahu to, že se okolnosti změnily. Klima se mění, teploty stoupají a v tuto chvíli je potřeba přistoupit k řešení, a ne jen konzervovat nefunkční stav. Jsem pro citlivou renovaci fasád, instalaci vnějších žaluzií, rolet, nebo okenic podle toho, co se hodí více ke konkrétnímu domu.

V jakých případech se instalace stínění do oken povoluje?

Vždy záleží na konkrétním úředníkovi, který žádost posuzuje. Zároveň ne všechny domy jsou památkově chráněné. Panelová sídliště chráněná nejsou a zrovna tam je možné rolety nebo žaluzie do oken instalovat. Tím by se vyřešila třetina obyvatel Česka, která v panelákové zástavbě žije.

V centru Prahy je namístě diskuze s architekty, jak by takové stínění oken mohlo přesně vypadat. Ale ke každému domu a posouzení je potřeba přistupovat individuálně z hlediska toho, jak moc architektonicky zásadní stavba je.

Schválení instalace žaluzií je potřeba i pro panelové domy?

Ano, protože se jedná o zásah do vnějšího vzhledu fasády. Schválení může být potřeba i v případě domů mimo památkovou zónu.

Která opatření na domech se dají udělat bez stavebních zásahů, aby se během vln veder snížila vnitřní teplota?

Doporučila bych improvizovaně zabránit tomu, aby vedro vešlo dovnitř přes okna. Takže i když se mi to architektonicky trochu příčí, tak doporučujeme v krizi na okno dát hliníkovou fólii, která odrazí světlo, aby se vůbec nedostalo dovnitř. Není to dlouhodobé řešení, ale je funkční během extrémních veder. Pokud bydlíte v podkrovním bytě, tak nezbývá nic jiného než si pořídit mobilní klimatizaci, nebo aspoň přístroje, které ochlazují. Také je možné před větráky umístit misku s ledem nebo studenou vodou.

Mění se přístup architektů v souvislosti se změnou klimatu?

Architekti přistupují k navrhování budov různě. Část z nich stále preferuje velké prosklené plochy, jiní od začátku počítají s dopady změny klimatu. Navrhují kompaktnější stavby, řeší orientaci ke světovým stranám, velikost oken, jejich zastínění i světlé povrchy střech a fasád, které odrážejí sluneční záření. Už z návrhu domu je často patrné, zda architekt přemýšlel i o tom, jak se bude budova chovat během letních veder.