Dopady měnícího se klimatu kvůli rostoucí koncentraci skleníkových plynů v atmosféře se promítají do všech oblastí lidské činnosti. Lidé se jednak snaží dopady klimatické změny zmírňovat (mitigace) a jednak se jim přizpůsobit (adaptace).
Nejdelší vlna veder v jihovýchodní Evropě, rekordní úbytek ledovcové hmoty ve Skandinávii a přitom západ zažíval dosud nevídané záplavy. Takový byl dosud nejteplejší rok v historii evropského měření.
Vodáci hlásí nejhorší začátek roku za posledních deset let. Málo vody v řekách pak žene turisty na celoročně splavné řeky, kde se jich v létě vystřídá až 800 tisíc. Zájem o tento sport totiž neuvadá, i když mu horšící se klimatické podmínky nepřejí.
Navzdory očekáváním návrh nové evropské Dohody o čistém průmyslu nepřináší jasnou strategii, která by členským státům pomohla dosáhnout klimatické neutrality do roku 2050.
„Projevy výjimečného sucha teď pozorujeme v Krušných horách, v Českém Švýcarsku a Orlických horách,“ zhodnotil minulý týden portál Intersucho. Situace se sice oproti začátku března zlepšila, ale riziko, že přijde další suchý rok, přetrvává.
Přímá škoda způsobená přírodními katastrofami v roce 2024 na celém světě se podle odhadů vyšplhala na 417 miliard dolarů, tedy 9,6 bilionu korun. Povodně způsobené tlakovou níží Boris, které v září zasáhly Česko a celou střední Evropu, se výší škod zařadily na osmou příčku.
Kolik stojí lidstvo změna klimatu? Zpráva organizace Germanwatch upozornila na důsledky globálně rostoucích klimatických rizik. Kvůli extrémním jevům zahynulo za tři dekády přes 765 tisíc lidí.
Vedra svědčí krysí a potkaní populaci ve velkých městech, ukázala nová studie. Ta by proto měla počítat s tím, že se zvyšujícími se teplotami stoupnou náklady na řešení problémů spojených s přemnožením těchto hlodavců.
Jaký projekt naváže na rezervaci velkých kopytníků v Milovicích a stane se vítězem už 17. ročníku soutěže E.ON Energy Globe, která pravidelně oceňuje nejlepší nápady z oblasti ekologie a udržitelnosti? Přihlásit je lze do 2. února 2025 na webu www.energyglobe.cz.
V debatě o klimatické změně se šíří spousta účelově šířených lží a zavádějících tvrzení, včetně podvržených grafů. Na tweetu Patrika Nachera z Nového roku lze pěkně ukázat pár tipů, jak poznat důvěryhodná data.
Únor a březen byly loni v tuzemsku nejteplejší od roku 1961. Průměrná teplota v Česku pak v minulém roce dosáhla 10,3 stupně Celsia, o 2,3 stupně více než před 64 lety, zveřejnil Český hydrometeorologický ústav. Předchozí rekord z roku 2023 padl o 0,5 °C.
