Dopady měnícího se klimatu kvůli rostoucí koncentraci skleníkových plynů v atmosféře se promítají do všech oblastí lidské činnosti. Lidé se jednak snaží dopady klimatické změny zmírňovat (mitigace) a jednak se jim přizpůsobit (adaptace).
Téměř stovka stromů v českých obcích nese od 18. září štítky s informacemi o tom, jaké má ten který strom přínosy. Jsou mezi nimi památné kusy jako jilm v Olomouci anebo rekordman v produkci kyslíku v Kolíně.
Záchrana jedné lokality na Kutnohorsku ukazuje, jak se mění přístup k péči o krajinu. Od jednotlivých projektů se pozornost přesouvá ke komplexní obnově poškozených ekosystémů. Nové evropské nařízení i miliardy z unijních fondů mají Česku pomoci krajinu lépe připravit na dopady změny klimatu.
Do adaptace na změnu klimatu směřují miliardy korun. Nový výzkum Univerzity J. E. Purkyně ale ukázal, že mnohem méně se jich dostane k novým žadatelům a soukromým vlastníkům, bez nichž se obnova krajiny neobejde.
Až na úplném konci telefonního seznamu ministerstva životního prostředí je kolonka „nezařazeno“. Ta kromě tří náměstků úřadu obsahuje jen jednu referentku. Je jí Regina Kyliánová, neúspěšná kandidátka Motoristů z voleb.
Kvůli teplejšímu podnebí kvetou rostliny dříve a doba jejich vegetativního období se prodlužuje do pozdního podzimu. To může být problém pro opylovače i alergiky. Přesná data o tom, jak klimatická změna ovlivňuje rostliny, sbírají evropské fenologické zahrady. V Česku jsou tři a vede je Český hydrometeorologický ústav.
Adaptace na změnu klimatu, která s sebou přináší sucho, vlny veder či lesní požáry, se dostává do centra politické pozornosti. Je to logický a potřebný krok. Zároveň ale platí, že bez dalšího snižování emisí bude adaptace stále dražší a v některých případech už ani nemusí stačit.
Světová meteorologická organizace vydala minulý týden varování, že letošní meteorologický jev El Niño v nadcházejících měsících zesílí. Může zvýšit rizika povodní, sucha i extrémních veder. Globálně vyšší průměrná teplota a srážková nestabilita mají potenciál ovlivnit i střední Evropu.
Michal Servus patřil k posledním dvěma ředitelům, kteří dosud „přežili“ nástup Motoristů sobě do vedení ministerstva životního prostředí. Nyní je na místo vrchního ředitele sekce ochrany přírody a krajiny vypsáno výběrové řízení.
Reportáž z klimatické konference o dezertifikaci COP 17 ze země bohaté na nerostné suroviny, která však čelí stále většímu nedostatku pastvin a vody. Co se řešilo a nevyřešilo v mongolském Ulánbátaru?
Česko nedodá do Bruselu včas návrh plánu obnovy přírody. Podle ministra Igora Červeného by opatření stála až 15 miliard ročně a chce nejdříve vyjednat v EU finance. Podle expertů to je ale naopak. Nejprve je třeba poslat návrhy a k nim se vyjednávají peníze.
