Dopady měnícího se klimatu kvůli rostoucí koncentraci skleníkových plynů v atmosféře se promítají do všech oblastí lidské činnosti. Lidé se jednak snaží dopady klimatické změny zmírňovat (mitigace) a jednak se jim přizpůsobit (adaptace).
Váté písky u Bzence nemusí být za pár let jediným místem v Česku, které nese přízvisko Moravská sahara. Nejnovější dokument výzkumného střediska Evropské unie upozorňuje, že se dezertifikace začíná týkat čím dál tím častěji i míst, kde dříve nedostatek vody nebyl problém.
Druhá vlna veder donutila k akci i ministerstvo životního prostředí ovládaného Motoristy, kteří zpochybňují klimatickou změnu stojící za ohnivým počasím. Zaměstnanci potící se ve 30 stupních v budově úřadu mají k dispozici dvě klimatizované místnosti a led.
V létě je prý horko. V zimě zima, v noci tma. Kde je ale opravdu horko, je Bordeaux. Francie aktuálně čelí největší evakuaci osob od doby druhé světové války, jelikož požáry dosáhly takové intenzity, že živí samy sebe.
Vlny veder zhoršují cestování městskou hromadnou dopravou. Zatímco nové tramvaje a autobusy klimatizaci běžně mají, u starších vozů její dodatečná instalace představuje finančně náročnou investici. Dopravní podniky českých měst proto volí různé strategie, jak cestující ochladit.
Evropa se otepluje nejrychleji ze všech kontinentů a dopady změny klimatu se budou prohlubovat. Posilování odolnosti vůči klimatickým změnám se proto stává stejně důležité jako samotné omezování emisí. Jak na tom jednotlivé státy jsou, hodnotí zpráva Evropské agentury pro životní prostředí. Česko na tom navzdory vládě nevěřící ve změnu klimatu není tak špatně.
Panelové domy nemusejí být během letních veder nejhorší volbou. Naopak dobře zateplený panelový byt může nabídnout větší tělesný komfort než starší cihlový dům s nezateplenou střechou. Expertka na udržitelnou architekturu Kateřina Eklová vysvětluje, že záleží především na kvalitě izolace, orientaci oken a možnostech stínění.
Stromy jsou nejlepší nástroj v boji proti vedrům. Jejich údržba je pro města drahá a často chybějí data, kam síly napřít nejdříve. Pomoci má nová technologie UpGreen fungující díky spojení satelitních dat s umělou inteligencí.
Klimatická změna jako ekonomické riziko. Přesně tak se na ni dívají pojišťovny a řeší, jak snížit její dopady. Před šesti lety proto založily speciální tým pod názvem Mojžíš II. Pod jeho taktovkou vznikly například aktualizované povodňové mapy, které budou platit od tohoto léta a mají přesněji zachytit rizika spojená s velkou vodou.
Které obory budou za dvacet až třicet let fungovat a které kvůli klimatické změně zaniknou nebo se dostanou do vážných potíží? Na tuto otázku dnes hledají odpověď pojišťovny, které se rozhodují, kam vloží prostředky svých klientů.
Česko se o víkendu chystá na rekordní teploty přesahující 40 stupňů Celsia. Brzy tomu přitom bude rok, co magistrát sliboval mapu veřejně přístupných míst, kde se budou moci lidé ochladit. Zatím ji ale nezveřejnil.
