Dopady měnícího se klimatu kvůli rostoucí koncentraci skleníkových plynů v atmosféře se promítají do všech oblastí lidské činnosti. Lidé se jednak snaží dopady klimatické změny zmírňovat (mitigace) a jednak se jim přizpůsobit (adaptace).
Je absurdní, že závěry procesu zaměřeného na zastavení emisí explicitně nezmiňují ropu, plyn ani uhlí. Zásadní ale není to, co se dělo na konferenci COP30 v brazilském Belému, ale co se děje po celém světě.
„Celý život se pohybuji kolem vody a chci otevřít debatu o tom, jak je důležité ji v přírodě udržet,“ popisuje bývalý reprezentant Česka ve vodním slalomu Vavřinec Hradilek.
Jednání na klimatické konferenci COP30 pokračují rychlým tempem. Opět se jedná i o odklonu od fosilních paliv. Ale jako vždy do poslední chvíle nebude jisté, co bude schváleno a jaké obraty budou použity.
Brazilský Belém už týden hostí klimatickou konferenci, na níž se zástupci státu vyjednávají o tom, jak reagovat na klimatickou změnu. Zatím žádná překvapení.
Poradce prezidenta Petra Pavla pro oblast životního prostředí Ladislav Miko našel v programovém prohlášení nastupující vlády nesmysly i šokující opomenutí. V mnoha ohledech ho pokládá za „devadesátkové“.
Začíná klimatická konference, kde lídři světa budou řešit, jak zastavit globální oteplování. Dalšími zásadními body COP30 bude téma přizpůsobení se změně klimatu, dojednání globálního adaptačního cíle s jasnými indikátory, jak lze klimatickou odolnost měřit (a financovat).
Nechápu, proč článek Billa Gatese z minulého týdne vyvolal takový poprask. A z jakého důvodu si vůbec někdo myslí, že je to nějaký obrat nebo ústup v uvažování o klimatu?
Tisíce lidí u Pražského hradu protestovaly proti návrhu Petra Macinky na post ministra životního prostředí. Obávají se, že člověk, který popírá klimatickou změnu a lobbuje za uhlobarony, způsobí přírodě nenapravitelné škody.
Plán Evropské komise pro rok 2026 ukazuje posun od Zelené dohody k průmyslově orientované agendě. I ta však nese přízvisko „čistá“. Má podpořit růst a konkurenceschopnost EU a reagovat na rostoucí tlak průmyslu i členských států na zmírnění regulační zátěže.
„Zvyšující se tlak na některá témata a na neziskovky podporuje přesvědčení našich dárců, že je potřeba podporovat dál. Cítí o to větší urgenci bojovat za dosažení cíle,“ uvádí Anna Kárníková, která do letošního roku byla spoluředitelkou Hnutí Duha.
