Dopady měnícího se klimatu kvůli rostoucí koncentraci skleníkových plynů v atmosféře se promítají do všech oblastí lidské činnosti. Lidé se jednak snaží dopady klimatické změny zmírňovat (mitigace) a jednak se jim přizpůsobit (adaptace).
Klimatická změna jako ekonomické riziko. Přesně tak se na ni dívají pojišťovny a řeší, jak snížit její dopady. Před šesti lety proto založily speciální tým pod názvem Mojžíš II. Pod jeho taktovkou vznikly například aktualizované povodňové mapy, které budou platit od tohoto léta a mají přesněji zachytit rizika spojená s velkou vodou.
Které obory budou za dvacet až třicet let fungovat a které kvůli klimatické změně zaniknou nebo se dostanou do vážných potíží? Na tuto otázku dnes hledají odpověď pojišťovny, které se rozhodují, kam vloží prostředky svých klientů.
Česko se o víkendu chystá na rekordní teploty přesahující 40 stupňů Celsia. Brzy tomu přitom bude rok, co magistrát sliboval mapu veřejně přístupných míst, kde se budou moci lidé ochladit. Zatím ji ale nezveřejnil.
„Akce tohoto typu se sice úplně bez dopadů udělat nedá, to ale neznamená, že je nejde výrazně snížit,“ glosuje probíhající mistrovství světa ve fotbale v USA, Kanadě a Mexiku ESG manažer Tipsportu Martin Šlapák.
„Už teď musíme řešit náklady spojené s odstraňováním existující kontaminace. Klíčové je však zabránit tomu, aby tyto látky do životního prostředí dále dostávaly a hromadily se v lidském těle,“ uvádí švédská politička Jessika Roswall.
Na místo vedoucího oddělení klimatické politiky a Green Dealu, které spadá přímo pod ministra Igora Červeného, byl dnes jmenován Lukáš Vaverka. Jde o „automobilového odborníka a novináře“ spojeného s Motoristou Filipem Turkem.
Cizrna, rýže či pšenice, ale také brambory, fazole, rajčata, hrášek nebo salát. Nejnovější poznatky hovoří o tom, že tyto potraviny obsahují méně vitamínů a minerálů než před dvěma dekádami. A má být hůř. Příčinou je rostoucí obsah oxidu uhličitého v atmosféře.
Klimatická vyjednávání v Bonnu nejsou tak sice mediálně atraktivní jako velké konference zvané COP, ale nejsou méně důležitá. Navíc nám ukážou, jak to může dopadnout za pět měsíců v Turecku.
„Práce správce pohřebiště je velmi pestrá. Člověk je po většinu roku zahradník, stříhá keře, seká trávu, zalévá. A provádí samotná ukládání. Občas je to přízemní práce, jindy je až povznášející,“ líčí v podcastu Ekonews správce nově vznikajícího Vzpomínkového parku Satalice Adam Vokáč.
Ochrana travních porostů může být významnou součástí klimatického řešení, odhalili experti z Výzkumného ústavu pro krajinu ve spolupráci s Biologickým centrem AV ČR a Univerzitou Karlovou. Jejich zjištění publikoval odborný časopis Functional Ecology.
