Dopady měnícího se klimatu kvůli rostoucí koncentraci skleníkových plynů v atmosféře se promítají do všech oblastí lidské činnosti. Lidé se jednak snaží dopady klimatické změny zmírňovat (mitigace) a jednak se jim přizpůsobit (adaptace).
Globální oteplování a extrémní povětrnostní jevy představují významnou hrozbu pro ekonomiku a finanční stabilitu, a to i v Evropě. Firmy i finanční sektor se tak musejí vypořádat s rostoucími riziky. Ekonews prozkoumaly konkrétní dopady klimatické změny na evropské podniky a ekonomiku a analyzovaly, jak na tyto změny firmy reagují.
Tresty odnětí svobody, pokuty a vyšší daně hrozí firmám a jejich šéfům, pokud budou porušovat nově zaváděná pravidla. Jejich cílem je snížit emise uhlíku, v nichž patří Jihoafrická republika na světě na patnácté místo.
„Nechceme nikoho moralizovat ani vyčítat, chceme ukázat, že skromnější život není odříkání, ale volba,“ říká Yvonna Gailly, dlouholetá environmentální odbornice a jedna ze zakladatelek iniciativy Klimababičky.
Po šesti letech diplomatických příprav vyvrcholil 23. července v nizozemském Haagu historický lidskoprávní proces. Mezinárodní soudní dvůr uvedl, že státy mají povinnost chránit obyvatelstvo před škodami, které způsobí klimatická změna.
„V přírodě jenom deset procent dešťové vody odteče z místa dopadu, čtyřicet procent se zasákne a zbytek vypaří. K takovému poměru by bylo ideální se ve městech dostat přes přírodě blízká řešení,“ tvrdí Karolína Barič, spoluzakladatelka organizace Rethink Architecture.
Na obnovu přírody je každoročně potřeba zhruba 65 miliard eur. Jedním ze způsobů, jak je zajistit, se mohou stát přírodní kredity připravované v Evropské unii. Jak ale ocenit přírodu?
„Když teď řešíme protipovodňovou ochranu ve městech, tak víme, že není ideální nechat vodu co nejrychleji odtéct. Musíme ji zadržet už někde nad městem,“ říká Jana Kalibová z České zemědělské univerzity.
Evropská unie reviduje legislativu týkající se zelené politiky. Europoslanec Jan Farský ale upozorňuje, že závazek být do roku 2050 klimaticky neutrální pro Unii stále platí. „Tento cíl nikdo nezpochybňuje, řada revizí byla navíc plánovaná,“ říká v rozhovoru pro Ekonews.
„Učitelé se tématu klimatické změny bojí, protože je to něco nového, možná těžkého, možná z něčího pohledu i kontroverzního. Doporučuji ale všem: Nebojte se toho. Děti potřebují pochopit, k čemu dochází a co s tím můžeme společně udělat,“ říká ředitel vzdělávacího centra Tereza Petr Daniš.
Klimatická změna ztrojnásobila počet obětí vlny veder, která Evropu postihla koncem června. Aktuální studie uvádí, že horko způsobilo ve dvanácti velkoměstech 2300 úmrtí, z nichž 1500 přisuzuje přímo klimatické krizi.
