Do sítě se v tuzemsku loni připojilo podle dat distributorů téměř 41 tisíc nových fotovoltaických elektráren s maximálním výkonem 967 megawattů. Zatímco v předchozích letech táhly zvyšující se čísla hlavně domácnosti, minulý rok se více činily firmy.
Projekt komunitní energetiky ve Zbůchu má ambici zapojit do sdílení elektřiny kromě fotovoltaických elektráren také bioplynovou stanici ve Vejprnicích. Ta ročně dodává do sítě 300 megawatthodin elektřiny.
Budovy v Česku podle údajů platformy Fakta o klimatu z roku 2021 odpovídají za asi devět procent emisí oxidu uhličitého. To se má změnit. Energetické úspory a renovace s využitím evropských dotací už probíhají, pod největším tlakem jsou nyní veřejné budovy.
Výroba zeleného vodíku měla být součástí projektu Green Mine skupiny Sev.en miliardáře Pavla Tykače, který žádá o dotace z fondu na transformaci uhelných regionů. Nyní ji firma odložila.
Češi od loňského srpna mohou sdílet elektřinu. Posílají ji z chaty do bytu, nebo v rámci nezávislých společenství v rámci obce. Vyplatí se jim to finančně, navíc elektřina pochází ze „zelených“ zdrojů.
Říká se, že zdraví se nedá vyčíslit penězi. Jenže v této zemi jsou minimálně dva lidé, kteří to umějí. Uhelné lomy a elektrárny ovládané Pavlem Tykačem a Danielem Křetínským každoročně znečišťují ovzduší a přispívají k předčasným úmrtím. Děje se tak i díky státem udělovaným výjimkám.
Budovy jsou odpovědné za více než 40 procent spotřeby energie v Evropské unii a produkují více než třetinu emisí oxidu uhličitého. Proto hraje zlepšení jejich energetické účinnosti a snížení emisí CO2 výraznou roli v řešení otázky změny klimatu.
Vláda po dlouhém otálení přijala rozšíření systému emisních povolenek, ale jen částečně. Celkovým přijetím bychom se vyhnuli možné pokutě, to bude ale zřejmě úkolem příštího kabinetu.
Zemní plyn má nezastupitelnou roli v cestě k „ozelenění” českého průmyslu, obzvláště v odvětvích, ve kterých je těžká dekarbonizace pomocí elektrifikace, zaznělo na říjnové panelové diskusi Aliance pro bezemisní budoucnost.
O miliardovou dotaci z fondu na proměnu uhelných regionů se ucházel i projekt na technologii plazmového zplyňování v místě bývalého dolu na Karvinsku. Nově vyšlo najevo, že spolumajitelem žadatele o podporu je i bývalý europoslanec za ANO Pavel Telička.
