Výroba elektřiny a tepla v současnosti produkuje necelých třicet procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Globální spotřeba elektřiny trvale roste kvůli průmyslu, datacentrům i dopravě. Aby nerostly také emise, poptávku mají pokrýt obnovitelné a jaderné zdroje.
Tuzemským uhelným elektrárnám zvoní hrana, což pro zdejší elektrizační soustavu znamená problém k řešení. Bez konvenčních elektráren vznikají potíže s řízením napětí nebo s obnovováním soustavy po blackoutu, vysvětluje Zdeněk Müller z ČVUT v Praze.
Magistrát chce nakonec veřejné osvětlení modernizovat jinak. V lednu totiž deset tisíc lidí podepsalo petici proti výměně sodíkových lamp za nové LED. Bojí se dopadů na přírodu i zdraví lidí. Stará svítidla přitom obsahují jedovatou rtuť a čeká je zákaz.
Evropa po odstřižení od ruského plynu rychle vsadila na americké LNG. Jenže geopolitika se mění. Nejbezpečnější cesta je vyrábět co nejvíc plynu doma. V Česku dnes startujeme z malé základny, ale s obrovským prostorem k růstu.
Evropě se zatím nedaří plnit cíle v oblasti větrné energie na moři. Čínští výrobci větrných turbín, kteří představují více než půlku celosvětové kapacity, se zároveň snaží expandovat. Zda je o co stát se ptají v nové studii vědci z Oxfordského institutu pro energetická studia.
Respektujeme požadavky státu, který musí pracovat s dostupnými finančními prostředky a realistickým výhledem příjmů z emisních povolenek. Důležité však je, aby plánované změny v programu Nová zelená úsporám byly kvalifikovaně připraveny a srozumitelně komunikovány.
Odchod od uhlí připraví v Evropské unii o místo desetitisíce lidí. Pomoci s tím najít jim nové živobytí by měly dotace z Fondu pro spravedlivou transformaci, které jsou určené postiženým regionům. Fond ale zatím nefunguje podle představ.
Ministerstvo životního prostředí řízené Motoristy dosud nevydalo žádnou informaci, kdy se znovu rozjedou dotace na zateplení známé jako Nová zelená úsporám a další podobná podpora. Lidem s podanými projekty přitom situace přináší problémy s bydlením a s bankami. Stavbaři jsou nervózní.
Česku hrozí už za dva roky nedostatek elektřiny, a to třináct až devatenáct hodin ročně. V roce 2035 to může být dokonce 68 hodin, uvádí analýza provozovatelů přenosových soustav. Nedostatek elektřiny nicméně neznamená, že se celá země ponoří na dlouhé hodiny nebo dny do tmy. Běžná domácnost si toho ani nemusí všimnout.
Spotřeba datových center se má kvůli rozmachu umělé inteligence za pět let více než zdvojnásobit na 945 terawatthodin elektřiny. Americký startup vymyslel, jak ji uspokojit díky turbínám pro nadzvuková letadla.
Celková netto výroba elektřiny v tuzemsku se loni poprvé od roku 2021 zvýšila, a to na 71,4 terawatthodin. Růst táhly hlavně jaderné elektrárny, uvádí aktuální zpráva Elektroenergetika v ČR v roce 2025, kterou připravil portál oEnergetice.cz.
