Česko je v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů na chvostu Evropské unie, jak ukazují data evropského statistického úřadu Eurostat. Akcelerační zóny, které má do konce srpna po připomínkách veřejnosti schválit vláda, tomu mohou pomoci.
Energetická krize způsobená americko-izraelským útokem na Írán vrací do debaty schopnost obnovitelných zdrojů zvyšovat energetickou soběstačnost. V Česku jsou možnosti v tomto směru značné, protože podíl obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě energie činí v tuzemsku podle Eurostatu pouhých 16,6 procenta. Horší je v tomto ohledu v Evropské unii pouze Malta. Unijní průměr přesahuje 47 procent.
Do roku 2030 má podíl obnovitelných zdrojů na hrubé spotřebě energie v Česku dosáhnout 30,1 procenta. Cílurčil Národní klimaticko-energetický plán České republiky (NKEP) schválený minulou vládou, přičemž mluvčí ministerstva průmyslu Štěpánka Filipová potvrdila, že snaha o jeho dosažení trvá.
Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák upozorňuje, Česko má sice správně nastavené cíle, ale zaostává v jejich realizaci. „Česko je zatím na chvostu Evropy ve využití obnovitelných zdrojů. Zásadní je, aby plánovaný výkon nezůstal jen v tabulkách a strategiích, ale promítl se do reálných projektů. Klíčem bude dohoda s obcemi a schopnost ukázat konkrétní přínosy větrné energetiky pro místní obyvatele,“ domnívá se Sedlák.
„V zájmu České republiky je, aby s trendem rozvoje obnovitelných zdrojů držela krok, pokud nechce mít dražší elektřinu než jiné státy. Zejména u větrných elektráren musí přidat,“myslí si Karel Polanecký, energetický expert Hnutí Duha.
Chtějí „racionální“ mix
Právě kolem rozvoje větrné energetiky se v tuzemsku v těchto dnech vede největší debata. Vláda představila návrh akceleračních zón, v nichž se větrné a fotovoltaické elektrárny budou moci stavět ve zrychleném režimu. Česko se k vymezení akceleračních zón zavázalo, takže vláda to musí učinit do 31. srpna letošního roku. Jinak Česko přijde o desítky miliardy z evropských peněz.
„Snahou ministerstva průmyslu a obchodu je, aby větrné elektrárny vznikaly vždy s ohledem na lokality a jejich obyvatele. Akcelerační zóny jsou vhodné například na degradovaných a průmyslových plochách, jako jsou třeba brownfieldy či bývalé těžební areály. S rozvojem větrné energetiky pomáhá provozní podpora, která se rozděluje na základě aukcí, druhá aukce nabídla více než 360 MWe,“ sdělila mluvčí Štěpánka Filipová.
Oficiální postoj současného vedení ministerstva životního prostředí k obnovitelným zdrojům a zejména větrné energii je rezervovanější, než tomu bylo u minulé vlády. „Náš postoj není skeptický k technologiím (větrníků) jako takovým, ale k jejich neuváženému umisťování do české krajiny. Cestu k 30procentnímu podílu OZE vidíme primárně v masivním rozvoji fotovoltaiky na střechách a brownfieldech, rozumném využívání biomasy a modernizaci vodních elektráren. Prioritou je, aby zdroje byly stabilní a nenarušovaly stabilitu sítě ani ráz krajiny. Čísla vládních závazků budeme naplňovat racionálním mixem, nikoliv nátlakem,“ napsala Ekonews mluvčí resortu Veronika Krejčí.
Větrníky podporuje 63 procent Čechů
Podle studie WindEurope, která se zaměřuje na instalaci větrných elektráren v Evropě v roce 2025 a na výhled do roku 2030, pokrývala větrná energie přibližně 19 procent spotřeby elektřiny v Evropské unii. Do nových projektů se v roce 2025 investovalo 45 miliard eur.
Největší přírůstky nového výkonu zaznamenalo především Německo, které přispělo více než 5200 megawatty, Turecko s 2100 MW a Švédsko s 1800 MW. Podíl větrné energie roste i v Polsku, které loni přidalo 800 MW nového výkonu.
Celkový instalovaný výkon českých větrných elektráren dosáhl 372 MW, což představuje jedno procento celkového evropského instalovaného výkonu. Loni bylo v Česku instalováno pouze 13 MW větrných elektráren. Více kapacity zvládla instalovat i válkou zmítaná Ukrajina, kde přibylo 325 MW nového výkonu.
„Větrná energie přitom představuje čistý a cenově dostupný zdroj, a komponenty pro stavbu větrných elektráren vyrábějí i české firmy,“ připomíná Sedlák ze Svazu moderní energetiky.
Podle čerstvého březnového průzkumu agentury Focus větrnou energetiku podporuje v Česku zhruba 63 procent lidí. Jen 13 procent je proti jejímu rozšiřování. Jak uvádí například platforma Fakta o klimatu, vítr v Česku vyrábí méně než procento obnovitelné elektřiny.
Fotovoltaiky už nerostou tak rychle
Česko v letech 2022 až 2024 dokázalo každoročně připojit zhruba jeden gigawatt nových solárních elektráren. Aktuálně ale po letech rekordních růstů rozvoj fotovoltaiky zpomalil. Z dat Solární asociace vychází, že celkový počet nově připojených fotovoltaických elektráren klesl loni na 27,3 tisíce o celkovém vrcholném výkonu 696 MWp. Oproti roku 2024 to představuje propad o více než 17 tisíc instalací a 271 MWp, tedy skoro třetinu výkonu.
Hlavním důvodem celkového poklesu českého trhu je situace u rodinných domů. „Za tímto vývojem stojí opětovné přerušení dotačních programů, které navíc přineslo i pád několika instalačních firem,“ uvádí Solární asociace.
Naopak firemní sektor roste. „Rozjel se i díky bezúročným půjčkám od Národní rozvojové banky, se kterou spolupracujeme. Přestože i zde vidíme mírný pokles oproti loňsku, očekáváme, že tento segment udrží tempo i v dalším období,“ tvrdí výkonný ředitel Solární asociace Jan Krčmář.
Zatímco výstavba fotovoltaik stagnuje, roste budování bateriových úložišť. Důležitým impulsem se stala novela Lex OZE III, která od 1. října 2025 umožnila připojování samostatných bateriových systémů do sítě a otevřela jim trh poskytování služeb výkonové rovnováhy a obchodní flexibility.
Biometanem k delší podpoře
Svaz moderní energetiky upozorňuje, že zásadní roli v evropské energetické suverenitě má výroba biometanu. V Česku je výroba bioplynu a biometanu (čisté verze bioplynu, pozn. aut.) dominantním obnovitelným zdrojem. Spaluje se v nich biomasa nebo gastro odpad. V zemi jsou podle sdružení CZ Biom bioplynky s elektrickým výkonem zhruba 500 MW.
„Česká republika má za cíl v roce 2030 produkovat téměř 500 milionů kubíků biometanu. Takové množství by při využití v dopravě ve formě bio CNG mohlo nahradit motorovou naftu pro všechny autobusy v Česku,“ upozorňuje Jan Habart, předseda sdružení CZ Biom. „Produkce v loňském roce ale dosáhla jen 17 milionů metrů krychlových a vývoj sektoru se neobejde bez masivních investic do rozvoje biometanových stanic,“ dodává Habart.
Produkci tohoto zeleného plynu mají podpořit aukce, které se ministerstvo průmyslu a obchodu chystá vyhlásit koncem dubna. Mají podpořit bioplynky v modernizaci pro výrobu biometanu. Většině bioplynových stanic postavených během „boomu“ v letech 2011 až 2013 skončí provozní podpora po dvaceti letech, tedy kolem let 2031 až 2033. Pokud bioplynka začne plyn čistit a vtláčet do sítě, může získat podporu na dalších patnáct let.
V těchto dnech ovšem zástupci šesti zemědělských a energetických organizací podepsali „Výzvu za rozumný rozvoj bioplynu“. Dokument, který signatáři adresují ministerstvu průmyslu a obchodu a ministerstvu zemědělství, upozorňuje, že přílišná podpora biometanu nemusí být pro všechny bioplynové stanice vhodná. „Opomíjení kombinované výroby elektřiny a tepla může pak ve výsledku vést k vlně zavírání bioplynek, u kterých nebude konverze na biometan ekonomicky a technologicky smysluplná,“ píše se v prohlášení.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
