Výroba elektřiny a tepla v současnosti produkuje necelých třicet procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Globální spotřeba elektřiny trvale roste kvůli průmyslu, datacentrům i dopravě. Aby nerostly také emise, poptávku mají pokrýt obnovitelné a jaderné zdroje.
Desítky let radí městům a vesnicím, jak ušetřit co nejvíce peněz na účtech za elektřinu. Řešení vidí Michal Svoboda v komplexních projektech, které zahrnují důkladné zateplení, výměnu oken, žárovek i spotřebičů nebo vlastní zdroj energie.
Na transformaci uhelných regionů má putovat přes 40 miliard korun, půlka na obří miliardové projekty. Sice už existuje web, kde se o nich dají najít informace, ale podle Zuzany Vondrové z Centra pro dopravu a energetiku jich je stále málo. Nevíme ani to, kdo o nich bude rozhodovat a na jakém základě.
Vodní elektrárna v horském městečku Mühlbach vyrábí elektřinu pro místní domácnosti a farmy. Podobně se rozvíjí i fotovoltaika. Rakouské komunitní projekty tamější vláda podporuje nižšími poplatky, dostupným poradenstvím či dotacemi.
Současná konstelace na trhu s obnovitelnými zdroji je v mnoha ohledech jedinečná. Ale je opravdu i udržitelná? Dostáváme se do fáze, kdy už nebude stačit zabírat obrovské lány ploch na fotovoltaiku a instalace na střechách mají také své limity.
Ministerstvo životního prostředí zveřejnilo hodnocení funkčnosti podzemní stěny u polského dolu Turów, která má bránit odtoku podzemní vody z Česka. Uvedlo, že stěna je funkční, voda však z českého území do Polska stále odtéká.
Čtyři hnědouhelné lomy v Ústeckém kraji se měly po ukončení těžby zatopit vodou. Jenže podle vodohospodářů to nedává smysl. Bez stabilního přítoku se voda z jámy jen odpařuje, takže by se musela draze doplňovat. Pro jámy se proto hledá nové uplatnění.
Na rozvoj drobných fotovoltaik s bateriovým úložištěm stát poskytuje štědré dotace. Návratnost pořízení bohatě dotované fotovoltaiky s baterií je přitom teoreticky jen o něco lepší než té levnější bez úložiště, ale s efektivním využitím přetoků do sítě.
Funkčnost podzemní stěny, která má bránit odtékání vody z českého území do polského dolu Turów, brzy zhodnotí experti ministerstva životního prostředí. Kritici uvádějí, že podzemní vody na české straně nadále ubývá.
Přestože Češi sdílet elektřinu ještě nemohou, první energetická společenství vznikají v tuzemsku již několik let. Brzy by společná výroba pro obecní budovy, podniky i rodinné domy mohla začít fungovat. Vláda minulý týden poslala do Parlamentu potřebnou novelu.
Bioplynek schopných vyrábět biometan a dodávat jej do sítě je v Česku poskrovnu. Tu první otevřela v roce 2019 společnost EFG v Rapotíně v Olomouckém kraji a nyní podle šéfa Tomáše Voltra plánuje expanzi.
