Žebříčku nejdražších stavebních projektů světa vládnou jaderné elektrárny. V desítce staveb s nejvyššími náklady je osm projektů souvisejících s jadernou energetikou. Jediné dva nejaderné projekty se týkají poutního místa Mekka v Saúdské Arábii.

Čerstvě dokončené nebo rozestavěné jaderné elektrárny jsou suverénně nejdražší stavební projekty, které v posledních letech vznikají.

Rostoucí náklady na udržování stárnoucí flotily reaktorů, vršící se odklady výstavby nových zdrojů, pravidelné překračování původních rozpočtů a také neschopnost přijít s levnějšími konstrukcemi reaktorů, to vše patří mezi hlavní důvody, proč jaderné elektrárny ovládly žebříček nejdražších staveb světa. Vyplývá to z ročenky o stavu atomového průmyslu World Nuclear Industry Status Report 2023.

Nejdražší jadernou elektrárnou je v současnosti Hinkley Point C v hrabství Somerset na jihozápadě Anglie. Stavba dvou obřích reaktorů typu EPR, každý o elektrickém výkonu 1 600 MW, by měla podle několikrát navyšovaného odhadu vyjít na čtyřicet miliard dolarů (přes 900 miliard korun).

Projekt má už deset let zpoždění a zatím se rozpočet stavby zdvojnásobil. S tím stoupla i očekávaná cena elektřiny, za níž má Hinkley dodávat elektřinu do sítě. Z původně slibovaných 24 liber za megawatthodinu (zhruba 700 korun) už vystoupala očekávaná cena vyráběné elektřiny na 128 liber (asi 3700 korun), a to i kvůli inflační doložce ve smlouvě s britskou vládou. První ze dvou nových reaktorů by měl být dokončen v polovině roku 2027.

Druhou nejdražší jaderkou na světě je v současnosti elektrárna Vogtle v americkém státě Georgia. Po sedmi letech zpoždění a více než dvojnásobném překročení rozpočtu by měla její stavba vyjít na 35 miliard dolarů (asi 800 miliard korun). První ze dvou nových reaktorů byl spuštěn do komerčního provozu loni, druhý by měl následovat letos.

Nejdražší stavby světa. Zdroj: The World Nuclear Industry Status Report 2023

Loni byl do komerčního provozu uveden také reaktor Olkiluoto 3, zatím největší dokončený blok v Evropě s výkonem 1600 MW. Jeho výstavba začala už v roce 2005 a měla skončit po čtyřech letech v roce 2009. Kvůli právním sporům a technickým potížím k tomu došlo o čtrnáct let později. Konečný rozpočet projektu stoupl podle odhadů trojnásobně na 12 miliard dolarů.

Desítku nejdražších staveb světa nyní uzavírá slovenská jaderná elektrárna Mochovce a její dva nové bloky. Jejich výstavba se plánovala už za minulého režimu, ale v 90. letech byla příprava zastavena a stavba zakonzervována. Po desítkách let odkladů byl loni dokončen a spuštěn první ze dvou nových 471megawattových reaktorů. Příští rok by měl následovat druhý. Cena projektu mezitím vyšplhala přes šest miliard dolarů.

Energetika
Fašisté atomové elektrárny spustili, socialisté je vypnou

Zpožďování a navyšování nákladů v průběhu výstavby je u jaderných elektráren pravidlem. Bent Flyvbjerg, dánský ekonom a profesor na Oxfordské univerzitě zabývající se projektovým managementem megastaveb v hodnotě přes miliardu dolarů, spočítal, že jaderné elektrárny vykazují třetí nejvyšší průměrné překročení původního rozpočtu. A to po olympijských hrách a stavbách úložišť pro jaderný odpad. V případě jaderných zdrojů je podle Flyvbjerga průměrné překročení rozpočtu o 120 procent, v případě jaderných úložišť dokonce o 238 procent.

V desítce nejdražších staveb světa jsou jen dva projekty, které nesouvisí s jádrem. Oba se týkají svatého poutního místa a města Mekka v Saúdské Arábii. Rozšíření a poslední velká rekonstrukce Velké mešity, jednoho z nejposvátnějších míst islámu s kapacitou okolo 2,5 milionů věřících, údajně stála přes 120 miliard dolarů (v přepočtu 2,7 bilionu korun). Jde zároveň o vůbec nejdražší stavební projekt na světě.

Šestou nejdražší stavbou je související komplex sedmi mrakodrapů Abrádž Al-Bajt. Ten je v angličtině známý jako Clock Towers, a to podle nejvyšší, 601 metrů vysoké věže s hodinami. V saúdskoarabské Mekce byl tento komplex dokončen v roce 2012. Vyšel údajně na patnáct miliard dolarů (přes 340 miliard korun).

Jiří Štický
Jiří Štický

Jiří je redaktorem časopisu Reportér, kde se od roku 2014, kdy časopis vznikl, věnuje hlavně ekonomickým kauzám. Předtím působil v ekonomické redakci MF DNES.