Zákazníci se outdoorového oblečení obsahujícího „věčné chemikálie“ vzdát nechtějí, protože nenasákne vodou. Běžné značky lyžařského oblečení proto tyto látky většinou nenahrazují, jak vyplývá z průzkumu Ekonews.
Diskuse o stavbě přehrady Nové Heřminovy na Bruntálsku se stala kromě desetitisíců zničených domů symbolem loňských zářijových povodní. Nyní má stavba povolení, ale co dál?
„Díky střídání ročních období se můžeme leccos naučit o odcházení a umírání a lépe se s ním sami vyrovnat,“ uvádí zahradní designér Ferdinand Leffler. Obyčejně jsou ale zahrady navržené jeho atelierem Flera plné života. Co za tím stojí? Kvalitně připravená půda, správný mix rostlin a co nejméně trávníku.
Obce musejí od ledna povinně třídit odpadní textil z domácností. Praha k tomuto účelu vybrala deset sběrných dvorů, brzy má v ulicích přibýt dalších třicet nádob. Sběr do května pro dvory zajišťuje firma KlokTex, jméno jejího nástupce zatím vedení města tají.
Kde nejsou šedé kontejnery na kovy, mohou lidé od letoška vhazovat kovové obaly do žlutých kontejnerů, oznámili zástupci svazů svozových firem na tiskové konferenci. Chtějí tak dosáhnout cílů ohledně třídění stanovených zákonem.
Dřevostavby budou moci v tuzemsku vyrůst až do 22,5 metru. Pokud vše půjde podle očekávání, mělo by se tak stát ještě do poloviny tohoto roku. Podklady pro novou normu vytvořilo Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT a nyní je připomínkují odborníci.
První výsledky unikátního výzkumu potvrdily, že v bílé běžkařské stopě jsou vysoké koncentrace takzvaných věčných chemikálií. Ty se dostávají i do pitné vody a v přírodě se nerozkládají. Jejich zdrojem jsou lyžařské vosky.
Ministerstvo životního prostřední spustilo web, kde si mohou občané i zástupci obcí ověřit, jak na tom byli s tříděním odpadu v letech 2021 až 2023. Klíčová budou data za letošní rok, protože míra třídění by měla dosáhnout 60 procent. Většina obcí toho nedocílí.
Dekarbonizace, kterou musí energetika, průmysl i doprava projít, má jednak srazit emise CO2, ale může také vyzdvihnout inovativní české firmy. Pokud neudržíme tempo s Evropou, hrozí naopak odliv některých odvětví do zemí, které se připravily na „zelenou transformaci“ lépe.
Někteří na výdejní boxy nedají dopustit pro jejich praktičnost, druhým vadí, že zhoršují kvalitu veřejného prostoru. Po tlaku designérky a expertky na vizuální smog Veroniky Rút Fullerové a části místních obyvatel Zásilkovna jeden box u historického centra Brna odstranila.
