Odpadová společnost AVE CZ, v níž má podíl miliardář Daniel Křetínský, narazila u soudu s rozšířením skládky u Čáslavi. Skládka je už přes deset let předmětem sporů, v nichž se Čáslav soudí s AVE CZ o desítky milionů. Odpadová firma zároveň čelí trestnímu stíhání kvůli tomu, že za odpady obci úmyslně platila málo peněz.
Soudů kolem čáslavské skládky běží několik a všechny se protahují. V jednom z nich došlo k výraznému posunu minulý týden, když Krajský soud v Praze vyhověl žalobě Českého svazu ochránců přírody Zelená Čáslav. Zrušil tím rozhodnutí ministerstva životního prostředí, kterým resort v letos březnu potvrdil povolení rozšíření skládky v Čáslavi v rámci procesu posuzování vlivů na životní prostředí.
Tři hlavní problémy
Soud ve verdiktu upozorňuje na hlavní tři problémy v dosavadním schvalovacím procesu. Vadí mu nedostatečné posouzení varianty, pokud by rozšířená skládka vůbec nevznikla. Chtěl by lepší posouzení vlivu odparů skrápění skládky skládkovou vodou na životní prostředí a veřejné zdraví a také lépe zpracovaná a vyhodnocená rizika při nehodách či katastrofách.
Až bude rozsudek doručen, měl by provozovatel skládky, jímž je firma AVE CZ, na rozšířených částech skládky přerušit provoz a přestat tam odpad ukládat. AVE CZ i ministerstvo životního prostředí mají možnost podat proti rozsudku kasační stížnost u Nejvyššího správního soudu. Společnost přitom do inkriminovaného místa, takzvané vany z „etapy IV. B“ o kapacitě 595 tisíc metrů krychlových, začala odpad ukládat po více než roční pauze teprve letos na jaře.
„Rozsudek soudu je pro obyvatele Čáslavi obrovským vítězstvím. Ukázalo se, že úřady při povolování přehlížely závažné nedostatky i připomínky občanů a místních spolků. Z našeho pohledu a propočtů navíc další rozšiřování skládky vůbec není zapotřebí, protože kapacita ostatních zařízení v kraji je plně dostačující a legislativa nařizuje útlum skládkování,“ říká předsedkyně ČSOP Zelená Čáslav Olga Hrubá.
Společnost AVE CZ se k dotazům Ekonews ohledně rozhodnutí soudu nevyjádřila.
Rozpolcená Čáslav
Vztahy Čáslavi a odpadové společnosti jsou napjaté spoustu let. AVE CZ neplatila dlouhé roky za odpady ukládané kousek za městem tolik, kolik měla, stíhá ji proto Národní centrála proti organizovanému zločinu. V referendu se navíc občané vyslovili proti dalšímu rozšiřování skládky (netýkalo se zmíněné etapy IV. B, kde je vana stavebně hotová, pozn. aut.). Přestože skládkování v Česku má de facto skončit v roce 2030, měla skládka zdvojnásobit svůj objem.
Rozpolcená je i čáslavská politická scéna. Stávající vedení města v čele se starostou Jaromírem Strnadem (ČSSD a Nezávislí) se snaží AVE CZ spíše vyhovět. „Nejsme účastníci řízení, sama jsem se o rozhodnutí soudu dověděla z Facebooku Zelené Čáslavi. Je mi to líto, že se skládka zavře, odpad se bude jen překládat a vozit jinam přes město. Tím se bude životní prostředí ničit více, zvýší se uhlíková stopa a nebude to ekologické. Za tím si stojím,“ sdělila Ekonews místostarostka Renata Vaculíková (ČSSD a Nezávislí).
Předchozí starosta Vlastislav Málek (STAN) začal boj s AVE CZ kvůli tomu, že firma dlouhodobě vykazovala část odpadů jako takzvané konstrukční prvky skládky, z nichž neodváděla městu poplatky za odpady. O peníze tak přicházela jak obecní kasa, tak Státní fond životního prostředí.
Kvůli skládce jde do politiky
Situace kolem skládky motivovala ke vstupu do politiky Ilonu Nezbedovou, protože bydlí s dětmi necelý kilometr od problematické hory odpadu. Letos kandiduje za iniciativu Občané společně. Dům kupovala ještě v době, kdy bylo přes skládku vidět do dálky a vypadalo to, že se nebude dramaticky rozšiřovat. Během relativně krátké doby se ale z odpadků stala dominanta okolí, která hrozí násobným zvýšením.
Nezbedová mluví především o ztrátě důvěry vůči firmě AVE CZ. Vybavuje si, jak jednou zpozorovala, že se se ze skládky kouří, přičemž firma požár vůbec nekomunikovala. Vzhledem k přestávce, kterou měla AVE CZ v provozu skládky až do března, zažila Nezbedová období, které jí definitivně otevřelo oči. „Radikálně ubyla prašnost ve městě, zlepšila se i doprava,“ tvrdí.
„Jsem moc ráda za rozhodnutí soudu a jsem zvědavá, jak AVE CZ zareaguje. Vozí se k nám odpad z celé České republiky a já bych řekla, že na městě za těch třicet let není ani moc znát, že dostává nějaké peníze,“ dodává.
Zlobí, tak přišli o peníze
Podle zastupitele Martina Juska za uskupení Čáslav pro všechny byla rána, že se ministerstvo životního prostředí k připomínkám v procesu posouzení vlivu na životní prostředí postavilo jen formálně. „Vytočilo nás to a ten soud – v podstatě financovaný lidmi z Čáslavi – byl poslední šance, jak to zvrátit. Aktuální rozhodnutí soudu jen potvrzuje, že lidé v referendu rozhodli správně,“ uvádí.
Ještě koncem roku 2025 AVE CZ odstoupila od smlouvy, která garantovala Čáslavi větší profit ze skládky a příspěvky pro nemocnici a sportovní organizace za to, že nebude dělat problémy s rozšířením. Město se například zavázalo zajistit změnu územního plánu, aby se hora odpadu mohla zdvojnásobit.
„Ta dohoda zjevně nemá žádnou hodnotu, protože peníze za minulý rok už nepřišly tak, jak bylo na jejím základě přislíbeno,“ myslí si Jusko. AVE CZ už dříve prohlásila, že důvodem odstoupení byla skutečnost, že město Čáslav dlouhodobě neplnilo své závazky, k jejichž plnění se v dohodě zavázalo.
AVE CZ má na krku další soudy
Odpadovou firmu patrně nepotěšilo ani další srpnové rozhodnutí krajského soudu, které se týkalo doměření poplatků za odpady ukládané na čáslavskou skládku za roky 2019 a 2020.
Předchozí vedení radnice Čáslavi v čele s Vlastislavem Málkem podalo v roce 2022 žalobu proti rozhodnutí ministerstva životního prostředí, které nároky města pokrátilo. Čáslav žádala doplacení 80 milionů, naopak AVE CZ nechtěla platit nic.
Následoval proces trvající do letošního srpna, kdy krajský soud rozhodl ve prospěch Čáslavi, proti čemuž AVE CZ podala kasační stížnost. Ta šla na Nejvyšší správní soud, ten věc vrátil krajskému soudu, ten opět rozhodl a tak se to opakovalo třikrát. Měnily se jen důvody, proč AVE CZ podávala kasační stížnost, popsal Ekonews Vlastislav Málek.
„Teď se čeká na písemné vyhotovení rozhodnutí a pak předpokládáme, že AVE z nějakých důvodů znovu podá kasační stížnost. Podle našich propočtů by mělo jít na základě tohoto rozhodnutí soudu k doměření poplatků ve výši cca 80 milionů korun,“ uvedl Málek.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
