Mnohé průmyslové podniky budou mít problém dekarbonizovat své provozy bez technologií zachytávání oxidu uhličitého. V Česku je proto nutné vyřešit i problematiku úložišť, do kterých by se stlačený oxid uhličitý. Těžařská společnost MND už zkoumá první lokality.
Klimatická změna má negativní vliv na zdraví lidí. Nejvíce se na lidských životech v naší části Evropy podepisují vlny veder. Podle vědců nejvíce ohrožují seniory v Praze a Jihomoravském kraji. Úplně nejhůře si ve statistikách vedou samy žijící ženy nad 84 let.
Při současných protestech jde podle Romana Koutka jen o zájmy velkých zemědělských holdingů a o snahu vydobýt si další peníze. „Image zemědělců se s každým dalším protestem jen zhorší,“ je přesvědčen Koutek. Veřejnosti je známější jako Sedlák z Hané.
V Česku se pomalu rozbíhají šetrnější pohřby, zatím v podobě přírodního pohřbívání. Podle jejich propagátora Adama Vokáče je nejekologičtější pohřbívat celá těla do země, bez rakve, zavinuté v lněné látce. K této praxi máme ale kvůli přísné legislativě daleko.
Bez zachytávání a ukládání oxidu uhličitého Evropská unie uhlíkové neutrality nedosáhne. Technologie nicméně zatím stojí miliardy. I proto v Česku zatím podobný provoz nefunguje, vědci však rozjíždějí pilotní projekty.
Představme si dopravu v „metropoli budoucnosti“. Většinu věcí obstaráme v docházkové či dojezdové vzdálenosti na kole do patnácti minut. Když už vyrazíme autem, tak buď sdíleným, nebo elektrickým. Ulice jsou plné zeleně a ovzduší čisté. Takový plán má hlavní město Praha.
Spotřební koš pro školní jídelny se má po třiceti letech změnit. Nejdříve ale až od ledna příštího roku. Neziskové organizace si stěžují na „šnečí“ tempo. Jídla, která neodpovídají nárokům na moderní stravování, přitom konzumuje 1,8 milionu žákyň a žáků v 8500 jídelnách.
Plastové sáčky s kečupem, miniaturní hotelové šampony a sprchové gely nebo jednorázové plasty na ovoce a zeleninu budou od roku 2030 v Evropské unii nejspíše zakázány. Zmizí i plastové fólie na zavazadla na letištích a mikrotenové sáčky. Vyplývá to z předběžné dohody o revizi „obalové směrnice“.
Holubi jsou ve městech převážně vnímáni jako škůdci. Jejich trus ničí památky a kolují mýty o tom, že přenášejí různé nemoci. Mnohá města se proto snaží o jejich hubení, velmi často plynem. Ornitologové však namítají, že je to neefektivní metoda.
Bytové domy jsou v Česku vesměs nezateplené a energeticky náročné, což je dané jejich stářím. Dotační program Nová zelená úsporám pro ně od loňského podzimu nabízí lepší podmínky. I tak se ale některé domy do akce kvůli vysokým nákladům nehrnou.
