Česko je zemí bazénů. Jenže příhodné letní osvěžení může představovat také zdravotní riziko. To v případě, že je ve vodě příliš vysoká koncentrace vázaného chloru, parazitů, řas a dalších choroboplodných zárodků. Základem by měla být správná hygiena.
Jihočeští farmáři hospodaří v ekologickém režimu zhruba patnáct let. Chovat „biokrávy“ na mléko sice není jednoduché, výnosy jsou bez pesticidů nejisté, ale pochvalují si, že nehuntují půdu chemií. Povědomí o jejich mléčných produktech prodávaných pod značkou Farma Struhy roste.
Vlny veder jsou v důsledku změny klimatu častější. Zejména ve městech, kde se tvoří tepelné ostrovy v místech bez zeleně, mohou teploty stoupat daleko za hranici snesitelnosti. Samosprávy po celém světě zavádějí opatření, která život obyvatelům v letních měsících usnadní.
Oblečení je v bezprostředním kontaktu s kůží, proto by mělo být bez toxických a zdraví ohrožujících látek. Jejich omezování se pozvolna daří, jedy ale mohou být v dovezeném zboží z mimoevropských e-shopů.
Firemní pravidla ESG jsou pro velké odběratele jako jsou třeba obchodní řetězce stále důležitější. Nejpozději za rok 2025 bude většina z nich povinně sestavovat nefinanční zprávu, takže je zajímají i nefinanční data jejich dodavatelů.
Zákaz klecových chovů nosnic v Česku má platit od ledna 2027. Téměř tři miliony jich však ještě žijí v podmínkách, které podle expertů na welfare zvířat nejsou důstojné. Drůbežáři si stěžují na vysoké náklady a konkurenční nevýhodu, protože v mnoha zemích k zákazu nepřistoupili.
Z opakovaně použitelných plastových lahví na pití pro děti unikají nebezpečné chemikálie a spousta látek, které ani nelze určit. Nejhorší výsledky koncentrací změkčovadel vykázaly nápoje z lahví, které prošly myčkou a simulant nápoje v nich stál delší dobu.
Prvouka je většinou ve stínu matematiky či češtiny. Jenže podle vzdělávacího centra Tereza má právě tento předmět velký vliv na to, jací občané z dětí vyrostou a zda budou mít vztah k přírodě a ekologii. Organizace chce proto školám nabídnout učebnici, která děti dostane z tříd do přírody.
Průběžné výsledky několikaletého průzkumu Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně ukazují, že jen dva z deseti stromů vysazených v Česku mají do pěti let po výsadbě šanci dorůst do dospělosti. Největším problémem je nekvalitní nebo žádná následná péče.
Vědci z Cambridgeské univerzity našli nový způsob využití cementu z demolic. Pomůže při recyklaci oceli a výsledná struska se rozemele na slínek, z něhož vznikne další cement.
