Za posledních osm let šlo ze státního rozpočtu a z fondů Evropské unie více než 2,7 miliardy korun na monitoring kvality vody a na modernizaci technologií v úpravnách vody. Kvalita povrchových ani podzemních vod se však za tuto dobu nezlepšila, uvádí Nejvyšší kontrolní úřad ve svém posledním šetření.

Výskyt pesticidních a dusíkatých látek se v některých místech dokonce zvyšoval, zní závěr kontrolorů. To se pak promítá i do kvality zdrojů pitné vody. Podle NKÚ roste počet povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu, a to právě kvůli pesticidům.

Hlavním původcem pesticidů je zemědělská činnost. NKÚ přitom poukazuje na to, že do zemědělství v uplynulých letech plyne ročně přes třicet miliard korun na dotacích. Ty však nijak nemotivují zemědělce, aby využívání pesticidů snížili.

Zpráva NKÚ je v rozporu s tím, co dlouhá léta tvrdí zemědělci a jejich zástupci v nejrůznějších lobbystických organizacích. Ti nejčastěji poukazují na to, že množství používaných pesticidů klesá.

„Celková spotřeba přípravků na ochranu rostlin aplikovaných na zemědělskou půdu klesla v roce 2018 v porovnání s předchozím rokem o devět procent. Spotřeba účinné látky glyfosát dokonce o 25 procent. Podle údajů Eurostatu patří Česká republika mezi země s nejnižší spotřebou pesticidů,“ uvedla nedávno Agrární komora na svém Facebooku poté, co ji rozčílil pořad dětské televize Planeta je Prga, který se o pesticidy otřel.

Chybí přesné informace o skutečné spotřebě pesticidů v zemědělství

Podle kontrolorů jsou ale problém i samotná data. Stát podle nich nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství skutečná spotřeba pesticidů a hnojiv. Povinná elektronická evidence spotřeby pesticidů neexistuje, zemědělci tato data mohou předávat jen dobrovolně. MZE tak nemá kompletní informace.

„Ministerstvo zemědělství však sleduje jen množství látek uvedených na trh v Česku a roční údaje o spotřebě pesticidů zjišťuje jen u deseti procent zemědělců. Navíc tyto údaje neověřuje,“ uvádí NKÚ.

Výsledkem jsou alarmující čísla o tom, co povrchové a podzemní vody obsahují. Za sedm let se v nich podle kontrolorů obsah pesticidů a dusíkatých látek nesnížil, naopak v některých místech se dokonce zvýšil.

U podzemních vod se pesticidní látky objevovaly ve více než polovině míst sledovaných ČHMÚ. V případě povrchových vod se pesticidní látky objevovaly téměř na všech sledovaných místech. U povrchových vod se na více než osmdesáti procent sledovaných míst stále objevují látky spadající do kategorie tak zvaných starých zátěží, tedy látky dlouhodobě nepoužívané či již zakázané.

Zhoršená kvalita podzemní a povrchové vody má za následek zhoršenou kvalitu zdrojů pitné vody. Kvůli zvýšenému výskytu pesticidů narůstá počet povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu. Zatímco v roce 2013 šlo o patnáct oblastí, v roce 2019 se jednalo už o 105 oblastí.

„Snížená kvalita pitné vody měla v případě nedodržení hygienických limitů pro pesticidní látky v roce 2019 dopad na 220 tisíc obyvatel zásobených ze 105 vodovodů. V případě dusičnanů byly u 27 vodovodů uplatněny výjimky z hygienických limitů, které postihly 6 800 obyvatel,“ uvedl NKÚ.

Investice do úpravy vody neřeší příčiny znečištění

Na tento problém reaguje stát podporou modernizace technologií úpravy vody v řádu miliard korun. Například do modernizace úpraven vod Plzeň a Želivka bylo investováno 2,6 miliardy korun. NKÚ ale upozorňuje, že tyto investice sice vedou ke zlepšení kvality pitné vody, příčiny znečištění však neřeší.

Výjimky z hygienického limitu pro pitnou vodu se týkají především úpraven vod, které zásobují oblasti do pěti tisíc obyvatel. Jelikož jsou náklady na nové technologie pro úpravu vody velmi vysoké, bude pro tyto oblasti obtížné zajistit si na ně bez dotací dostatek peněz. To může mít v budoucnu dopad na finanční udržitelnost zajištění kvality pitné vody, varují kontroloři.

„Pesticidy se používají ve velkém, protože jsou levné. Používají se technologie, které nebrání erozi, protože jsou levné. Je to cesta do pekel lacinými řešeními pod záminkou levných potravin. Jenže ty „levné“ potraviny jsou ve skutečnosti strašně drahé, protože poměry v krajině po nich budeme napravovat sto let, nejspíš daleko déle. Je to také o celkové dotační politice. Pokud bude premiér velkozemědělec a ministr zemědělství velkozemědělec, pokud zemědělství bude pod výrazným vlivem velkozemědělců, tak se nic nezmění,“ uvedl nedávno v rozhovoru na Ekonews hydrobiolog Jindřich Duras. 

Stav podzemních vod už vystrašil i některé firmy, které jsou na kvalitě vod závislé. Přesně z těchto důvodů začala Kofola už před lety budovat biozónu kolem svého zdroje v Rajecké dolině na Slovensku. Nyní činí totéž kolem Ondrášova, kde pramení Ondrášovka, uvedl nedávno šéf Kofoly Jannis Samaras v podcastu na Ekonews.

Ministerstvu zemědělství se také podle zprávy Nejvyššího kontrolního úřadu nedaří prosadit, aby zemědělci uplatňovali zásady integrované ochrany rostlin. Ty by měly snížit rizika a omezit vliv používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí. MZe kontroluje dodržování těchto zásad jen formálně a pouze u zlomku zemědělců. Ročně jde o zhruba 0,28 procenta z celkového počtu zemědělců. Zároveň nemůže MZe uplatňovat sankce za nedodržování uvedených zásad.