Panelové domy nemusejí být během letních veder nejhorší volbou. Naopak dobře zateplený panelový byt může nabídnout větší tělesný komfort než starší cihlový dům s nezateplenou střechou. Expertka na udržitelnou architekturu Kateřina Eklová vysvětluje, že záleží především na kvalitě izolace, orientaci oken a možnostech stínění.
Česko se o víkendu chystá na rekordní teploty přesahující 40 stupňů Celsia. Brzy tomu přitom bude rok, co magistrát sliboval mapu veřejně přístupných míst, kde se budou moci lidé ochladit. Zatím ji ale nezveřejnil.
Dlouhé vlny veder mohou být nebezpečné hlavně pro starší osoby, malé děti, lidi pracující venku nebo osoby s dalšími zdravotními problémy. Jak se během horkých dní chránit tak, abychom zatížili organismus co nejméně, radí lékařka Marie Bourne.
Vlny veder trápí v létě obyvatele měst, kteří jsou ohroženější i kvůli častějším tropickým nocím. V Praze má proto vzniknout mapa „oáz“, kam by bylo možné se přes den přijít ochladit. Po celé republice se také hodně sází na pítka a mlžítka.
Na zdravotní systém dopadají čím dál tím častěji důsledky klimatické změny a znečištění životního prostředí. Lékařům má pomocí nový internetový kurz, který propojuje téma lidského zdraví a životního prostředí.
Kvůli zvyšujícím se průměrným teplotám je v Česku stále větší zájem o výsadbu stromů, které dokážou růst mezi rozpálenými chodníky a silnicemi. I proto se tu objevují nepůvodní druhy, jako je jerlín japonský.
Klimatická změna má negativní vliv na zdraví lidí. Nejvíce se na lidských životech v naší části Evropy podepisují vlny veder. Podle vědců nejvíce ohrožují seniory v Praze a Jihomoravském kraji. Úplně nejhůře si ve statistikách vedou samy žijící ženy nad 84 let.
Lidé se v letních měsících doslova dusí ve vlastní šťávě. Horka zastihla česká sídla nepřipravená a v mase betonu se drží dlouho do nočních hodin. V takových podmínkách se těžko existuje, natož pracuje. Zákony ale na teplotní maxima v domácnostech nepamatují.
