Několik desítek českých farmářů si rozdělí finanční odměnu v celkové výši 12 milionů korun za to, že hospodařili regenerativním způsobem. Do půdy nachytali tuny oxidu uhličitého. První uhlíkové kredity „od nich“ kupují firmy jako O2 či Deloitte.
Regenerativní zemědělství se začíná jevit jako nejúčinnější nástroj, jak v půdě zachytávat oxid uhličitý. Pomocí regenerativních metod hospodaří na svých polích i farmáři v Česku, které často trápí eroze, sucho a klesající kvalita půdy. Za loňský rok se jim díky novým postupům podařilo v půdě zachytit přes 49 tisíc tun oxidu uhličitého.
Přírůstek pro ně měří společnost Carboneg, která se zaměřuje na takzvaný carbon farming. Zemědělcům nyní postupně vyplatí 12,3 milionu korun. Průměrná odměna v prvním roce fungování projektu činila 6123 korun na hektar. Odměny financuje firma z prodeje uhlíkových kreditů firmám z jiných odvětví, které ke splnění svých klimatických cílů potřebují část své uhlíkové stopy kompenzovat nákupem takzvaných offsetů.
„První meziroční měření udává celkový přírůstek 49 213 tun oxidu uhličitého, což je hodnota, která několikanásobně předčila naše očekávání. Proto jsme výsledky nechali ověřit v další laboratoři, kde se hodnoty potvrdily,“ říká ředitel projektu Carboneg Václav Kurel.
„V Česku jsou miliony hektarů zemědělské půdy a naším cílem je společně se zemědělci u nás i ve světě dostat do roku 2030 pod zem miliardu tun CO2,“ uvádí Kurel s tím, že spolupráce s farmáři se rozjíždějí i v Maďarsku, Rumunsku, Kyrgyzstánu či Jihoafrické republice.
Kvalitnější plodiny, vyšší zisky
V rámci konvenčního zpracování půdy dochází dlouhodobě k uvolňování CO2 do ovzduší. Naopak přechodem na regenerativní zemědělství a díky postupům, jako jsou neustálý pokryv půdy, přímé setí, pěstování meziplodin a regenerativní pastva, dochází k takzvané sekvestraci uhlíku. Tímto způsobem může být do půdy uloženo až několik miliard tun uhlíku ročně. Půdy jsou kvalitnější, úrodnější, schopné zadržovat více vody a bohaté na humus, což ve výsledku znamená kvalitnější potraviny.
Na nedávné konferenci Carboneg si farmáři první zkušenosti s regenerativním zemědělstvím pochvalovali, systém je podle nich ziskový. Při regenerativním hospodaření farmáři ušetří na hnojivech a naftě pro zemědělské stroje. Mají ale i menší ztráty například v případě přívalových dešťů či sucha. Plodiny jsou kvalitnější, i když výnosy mohou být zejména v prvních letech nižší.
Smlouvu se zemědělci Carboneg uzavírá na pět let, přičemž podle Kurela je zhruba 20 procent odměny navázáno až na ukončení tohoto období, aby farmáři měli motivaci u regenerativního zemědělství zůstat.
Odpustky pro velké firmy
Vedle spolupráce se zemědělci projekt nabízí řešení pro firmy, které svoji uhlíkovou stopu snižují, ale neumějí ji zcela elimininovat. Jsou to například banky, poradenské nebo IT společnosti. Tyto firmy si mohou prostřednictvím Carbonegu nakoupit uhlíkové kredity a přímo podpořit lokální zemědělce v přechodu na regenerativní zemědělství.
Společnosti O2 a Deloitte DCE jsou prvními velkými firmami, které si přes Carboneg uhlíkové kredity od partnerských zemědělců zakoupily. „Některé emise ještě eliminovat neumíme nebo jsme to doposud nestihli, takže část z nich offsetujeme. Můžete si samozřejmě koupit strom, ale je těžké pohlídat si, co se s ním pak přesně děje. Proto je nám sympatický projekt Carboneg i to, že podpora směřuje českým zemědělcům,“ řekl na tiskové konferenci k oznámení výsledků projektu Milan Ruttner, který má v O2, na starosti oblast ESG strategie a udržitelnosti.
Podle Kurela by mělo být do konce roku možné, aby si kredity začali kupovat vedle firem i jednotlivci, například pokud chtějí „offsetovat“ svůj let na dovolenou. „Do konce roku plánujeme vznik jakéhosi e-shopu,“ sdělil Ekonews Kurel.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
