Zemědělství
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Všudypřítomným, nerozložitelným chemikáliím charakterizovaným silnou vazbou uhlíku a fluoru jsme vystaveni dennodenně. Jedním z hlavních zdrojů jsou sladkovodní ryby. Podle českých vědců představuje v tuzemsku nejmenší riziko kapr.
Velké šelmy jako jsou i vlci budou pravděpodobně osidlovat i českou krajinu. Jaké jsou budoucí vyhlídky soužití lidské společnosti a šelem? Mají vlci v současném světě své místo?
Zemědělci jsou různí. Některé zajímá pouze výnos, dalším více záleží na kvalitní produkci s certifikátem, jiní zase upřednostňují zdravou půdu. Lze to všechno skloubit? Na ekologické a regenerativní farmě La Ferme des Bourettes, kde hospodaří Mathieu Razy a jeho rodina, ano.
Když přijde přívalový déšť, krajinou se prožene voda, která splachuje tuny půdy z polí po celém Česku. Tento fenomén trápí učitele z Vyškovska Jiřího Valtera Kopáčka, takže chodí po okolí a měří vzniklé strouhy, kterými se voda žene.
Vítězem šestnáctého ročníku soutěže E.ON Energy Globe, ve které se o hlasy veřejnosti uchází projekty s nejlepšími ekologickými nápady, se stala jedinečná rezervace velkých kopytníků poblíž středočeských Milovic. Už od roku 2015 ji provozuje společnost Česká krajina.
Už jen necelý půl rok nás dělí od chvíle, kdy vstoupí v platnost nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 ze dne 31. května 2023. Toto nařízení upravuje vztah Evropské unie ke komoditám a produktům spojeným s odlesňováním a znehodnocováním lesů (EUDR), zejména pokud jde o jejich dovoz a vývoz.
Čeští vědci se podíleli na studii, ze které vyplývá, že staré lesy ukládají více uhlíku z atmosféry, než se dříve myslelo. Jejich ochrana by podle závěrů výzkumu měla v Evropské unii vést k nárůstu záchytu zhruba na 300 megatun oxidu uhličitého každý rok.
Na farmě Basařových neuvidíte jen ornou půdu a pasoucí se krávy. Můžete se u nich i ubytovat a nasát atmosféru rodinného statku. Basařovi přešli na regenerativní zemědělství a už po krátké době vidí výhody.
Jihočeští farmáři hospodaří v ekologickém režimu zhruba patnáct let. Chovat „biokrávy“ na mléko sice není jednoduché, výnosy jsou bez pesticidů nejisté, ale pochvalují si, že nehuntují půdu chemií. Povědomí o jejich mléčných produktech prodávaných pod značkou Farma Struhy roste.
Lukáš Drlík se narodil na rodinném statku v Bezděkově u Úsova a prožil tam první roky svého života. Po přestěhování rodiny do Zábřeha tam trávil každé prázdniny. Statek ho tak uchvátil, že se v 19 letech do Bezděkova vrátil a vybudoval tam levandulovou farmu.