Zemědělství
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Když chtějí vlastníci na orné půdě vysadit stromy, nejsou si někdy jisti správným postupem. Často se nejdříve zastaví na úřadě a ptají se, jestli mohou. Když mají smůlu a narazí na neznalého úředníka, dostanou pořádně studenou sprchu.
Regenerativní zemědělství oslovuje čím dál více farmářů. Vedle péče o přírodu je motivuje i možnost finančně si přilepšit takzvanými uhlíkovými kredity, které získávají za šetrné hospodaření. Do Česka nyní vstupují další firmy, které jim umožní vydělat.
Zahraniční studie upozorňují na zvýšená rizika onemocnění zemědělců kvůli tomu, že pracují s pesticidy. V tuzemsku se takové studie nedělají, zdravotní stav zemědělců se nesleduje. Podle státu i Agrární komory ČR stačí osvědčení o tom, že s nimi umějí zacházet.
Česko, Slovensko, Polsko a Maďarsko jsou v přechodu na zelenou ekonomiku pod evropským průměrem. Vyplývá to z publikace o investicích do ochrany klimatu v zemích Visegrádské skupiny z Mezinárodního centra pro udržitelné finance.
Několik desítek českých farmářů si rozdělí finanční odměnu v celkové výši 12 milionů korun za to, že hospodařili regenerativním způsobem. Do půdy nachytali tuny oxidu uhličitého. První uhlíkové kredity „od nich“ kupují firmy jako O2 či Deloitte.
Za hranicemi končí přibližně třetina tuzemské produkce bio obilí, polovina produkce luštěnin a dvě třetiny vypěstovaných brambor. Vyváží se i téměř polovina produkce kořenové zeleniny, třetina hovězího masa a 15 procent mléka. Důvodem je i malý zájem ze strany zákazníků. Téměř dvě třetiny z nich totiž biopotraviny vůbec nekupují.
Solární panely nad vinicí nebo chmelnicí budou možná brzy k vidění i v Česku. Kombinaci pěstování plodin a vyrábění elektrické energie, jež se nazývá agrivoltaika, umožňuje novela zákona, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí. Hotová by měla být v březnu.
Asi 60 až 70 procent půd v Evropské unii není v dobré kondici a podléhá degradaci. Cestou k obnově může být regenerativní zemědělství, díky kterému i farmáři vydělají více.
Kam se posouva trend regenerativního zemědělství a jak tato metoda funguje v praxi bude jedním z bodů programu konference o regenerativním zemědělství Živá krajina.
Evropská komise schválila v červnu první právně závazný plán na snížení používání pesticidů, a to o polovinu do roku 2030. Vědci a ekologické organizace nyní varují, že jedovaté látky na pole možná budou nadále proudit stejným tempem, protože plánu hrozí zpoždění. Česko se přitom dlouhodobě potýká se znečištěním vod pesticidy.