Extrémní sucho v Indii a Thajsku tlačí cenu cukru ve světě na nejvyšší úroveň za posledních třináct let. Česka by se to ale výrazně dotknout nemělo, protože země je v produkci cukru víceméně soběstačná.

Libra cukru číslo 11 se na komoditních burzách koncem roku prodávala za 28 centů, tedy přibližně 6,40 Kč. Bylo to nejvíce od roku 2011. Důvodem nárůstu ceny byly obavy o budoucí dodávky cukru z Indie a Thajska. Obě země se totiž potýkaly s extrémním suchem, které ohrozilo úrodu cukrové třtiny. Indie a Thajsko jsou spolu po Brazílii největšími vývozci cukru na světě. Česka by se zvýšení ceny dotknout nemělo.

Rostoucí globální teploty a výkyvy počasí čím dál tím víc ovlivňují produkci potravin. Přední světoví výrobci cukrovinek už oznámili, že kvůli vyšším cenám cukru budou zdražovat. Loni v listopadu avizovala zvýšení cen společnost Mondelez, pod kterou spadají značky jako Cadbury, Oreo či Toblerone. „Dojde k přímému zvýšení cen pro koncové zákazníky kvůli vysokým cenám cukru a kakaa,“ uvedl Dirk Van de Put, generální ředitel společnosti Mondelez pro agenturu Bloomberg.

Tuzemské cukrovary trápí cena energií

Česko produkuje cukr z cukrové řepa a dlouhodobě je v této oblasti soběstačné. Podle dat ministerstva zemědělství činí pětiletý průměr výroby bílého cukru pro tuzemské účely 560 tisíc tun. Exportuje se přibližně polovina. Řepa se pěstuje přibližně na 60 tisících hektarů půdy. „Vývoj na globálním trhu by neměl mít přímý dopad na vývoj ceny cukru v České republice,“ uvádí zemědělský analytik Petr Havel.

Cena cukru přesto v posledních letech v tuzemsku rostla o desítky procent. „Pro cukrovary jsou velkým problémem drahé emisní povolenky a vysoké ceny energií. Plynofikované cukrovary mají několikanásobně zvýšené náklady za plyn. Cena energií se proto promítá do růstu nákladů na dopravu surovin i finálních výrobků,“ vysvětluje nárůst ceny Vojtěch Bílý, tiskový mluvčí ministerstva zemědělství.

Podle dat Českého statistického úřadu začala cena cukru v Česku klesat ke konci loňského roku. Za poslední čtvrtletí klesla o 15 procent. „Pokud nedojde k extrémním výkyvům na trzích s energiemi, tak by se ceny cukru neměly vychýlit od současného stavu,“ dodává Bílý.

V loňském hospodářském roce se v Česku vyrobilo 588 tisíc tun cukru. Ministerstvo zemědělství odhaduje, že se letošní produkce bílého cukru navýší na 600 tisíc tun.

Palmový olej, hovězí, káva, kakao, sója a dřevo. Pokud přispívají k odlesňování, do Evropy nebudou smět

Bude méně rýže i kukuřice

Britský list The Guardian upozorňuje, že globální oteplování bude mít vliv na pěstování i dalších potravin. Předpokládá se, že Čína v budoucnu nebude schopná produkovat rýži v současném objemu. Změny se dotknout i pěstování kukuřice. Předpokládá se, že globální produkce této komodity se do roku 2030 sníží o 24 procent.

Změny teplot a srážek mají mít vliv i na plodiny, jako je pšenice. Té se naopak může začít více dařit v oblastech, které předtím pro plodinu byly příliš chladné, například v některých severnějších částech Kanady či Ruska.

Evropská centrální banka uvádí, že průměrný růst potravin v důsledku klimatické krize by mohla během následujících let dosáhnou tří procent ročně.

Valentina Podlesná
Valentina Podlesná

Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.