Botanická zahrada, elektřina ze zeleného vodíku nebo skautské Patronáty. To jsou projekty, které se spolu s dalšími třemi letos utkají v soutěži E.ON Energy Globe. Ta hledá již 16 let nejlepší udržitelné a ekologické projekty. Hlasovat mohou lidé až do 20. srpna.
Letos se přihlásilo přes 160 různých projektů. Soutěžit mohli jak jednotlivci, tak firmy, školy, obce nebo neziskové organizace. Finálovou šestku pak vybrali experti z Akademie věd v čele s předsedou Bedřichem Moldanem, významným českým ekologem a zástupcem ředitele Centra pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy.
Letos každý z projektů získal vlastního ambasadora z řad známých osobností. Finalisty podporují moderátor Tomáš Zástěra, herci Jitka Čvančarová a Marek Lambora, foodblogeři Markéta Pavleje a Lukáš Hejlík a skateboardista Maxim Habanec.
Od žárovky k zelené střeše
Příkladem, že i malé kroky mohou hodně změnit, je první z letošních finalistů. V Botanické zahradě Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity v Brně se snaží nejen zlepšit lokální klima, ale i podpořit místní biodiverzitu a snížit náklady na chod. Vedoucí zahrady Magdaléna Chytrá společně s kolegy začala u výměny žárovek a pečlivějšího třízení odpadu a skončila u komplexních opatření.
Osázení zelené střechy, nové čerpadlo u fontány, vybudování nádrže na zachytávání srážkové vody, sekání trávníků do podoby mozaiky a vhodná údržba dřevin v areálu pomohly nejen k snížení teploty v létě rozpáleném městském areálu, ale také při šetření energie, vody a peněz.
Tým včele s Chytrou o opatřeních navíc informuje také návštěvníky. „Můj celoživotní cíl je dostávat informace mezi lidi. Je důležité, aby se dozvěděli, jaká jednoduchá opatření mohou ve své škole, na dvoře nebo na zahradě udělat,“ popisuje. Ročně do zahrady přichází až 2 500 dětí. „Snažíme se jim ukázat co nejvíc. Je to velmi motivující práce,“ dodává.
Kopytníci mění krajinu
Druhým finalistou jsou Rezervace velkých kopytníků. V Milovicích ve středních Čechách a na dalších 14 místech v republice se o ně stará společnost Česká krajina. Není na to ale sama, na loukách se zde prohánějí koně, zubři a pratuři. To, jak to v rezervaci vypadá, si lidé mohli prohlédnout například v dokumentu Planeta Česko.
Tito velcí býložravci pomáhají v rezervacích nejen utvářet přirozený ráz krajiny, ale zlepšují také zachycování vody a snižují náklady na údržbu. „Aby příroda byla pestrá, jsou potřeba neustálé změny,“ vysvětluje Dalibor Dostál, ředitel České krajiny.
Býložravci spásají divoce rostoucí traviny, a tím uvolňují místo dalším rostlinám a živočichům. Do míst se díky tomu vrací původní druhy. V rezervacích jsou k vidění nejen vzácní motýli. Milovická rezervace je jediné místo na světě, kde žije světový unikát – vzácný korýš perloočka hrotnatka neočekávaná. Obývá právě tůně, které svým neustálým pohybem udržují koně, zubři a pratuři.
Vodík pohání auta i celé budovy
Mezi soutěžícími jsou také projekty spojené s výrobou energie, prvním z nich je jablonecká společnost Devinn vyrábějící elektřinu ze zeleného vodíku. Technologii chce přinést firmám všech velikostí, nabíjet by se pomocí vodíkových článků mohly nejen budovy, ale i elektromobily.
Výroba vodíku z energie slunce a větru může být řešením, jak uchovávat elektřinu vyrobenou v době, kdy jí je přebytek. Firma Devinn vyvinula generátor na principu vodíkových palivových článků nabízející kapacitu až 230 kilowatthodina. V době nedostatku elektřiny ze slunce se zelený vodík přemění zpět na elektřinu. V Jablonci nad Nisou je celý firemní areál již ze čtyř pětin soběstačný.
Kromě generátoru vyvinula firma také mobilní nabíjecí stanici na elektromobily poháněnou vodíkovým palivovým článkem. „Operátor navede robota k autu, které je potřeba nabít. Robot už si sám najde zásuvku. Připojí potřebné kabely a auto do půl hodiny nabije,“ vysvětluje Tomáš Schwarz, který se v Devinn stará o marketing a média. Elektroauta by se díky ní mohla nabíjet například na festivalech.
Z odpadu se dá vytápět celý dům
Druhým energetickým projektem je bioplynová stanice v Litomyšli. První zařízení tohoto druhu v tuzemsku používá zemědělský a potravinářský odpad jako zdroj zeleného plynu, biometanu. Z hnoje nebo nevhodných granulí pro zvířata se stane plyn, kterým se dá v domácnostech bez problému topit.
„Jsme první, kteří do toho v České republice šli. Surový bioplyn vyčistíme na kvalitu v podstatě zemního plynu“, vysvětluje Jan Pechanec, předseda představenstva Zemědělského družstva Litomyšl. Díky speciálnímu filtrování se nemusí plyn spalovat, jak je tomu u běžných bioplynek, ale můžou ho v Litomyšli přímo vtáčet do vysokotlaké plynové distribuční sítě a posílat ho rovnou k domácnostem.
Výhodou pak je, že zařízení vyrábí energii právě v době, kdy je potřeba. Bioplyn umí vyrovnat výkyvy slunečních a větrných elektráren. Ročně je stanice schopná vyrobit 1,7 milionu metrů čtverečních biometanu, tedy dostatek plynu pro asi 1 700 domácností s plynovým vytápěním. K dispozici je také plnící stanice pro automobily a autobusy s pohonem na CNG.
Příroda potřebuje trpělivost
Předposlední projekt ukazuje, že o přírodu se mohou starat také děti. Skautské Patronáty je učí, jak důležité je budovat si vztah k místu, kde žijí. Pod odborným vedením děti pečují a opatrují své území, nejdříve ale danou oblast poznají. Následně se dají do práce, odstraňují invazivní druhy, vysazují stromy, staví ptačí budky a hmyzí hotely nebo dokonce pečují o malé mokřady či tůně. Na místo se opakovaně vrací.
„V současné době máme již 285 skupin dětí. Zájem stále roste,“ přibližuje Dalibor Naar, vedoucí tvůrčí skupiny SI v krajině. Nejde ale jenom o skauty, do projektu se zapojilo také mnoho škol. „Snažíme se děti dostat zpátky do přírody. Učí se, že některé věci potřebují trpělivost a dlouhodobou péči a výsledky nejsou vidět hned,“ dodává Naar.
Robot na pole i do skleníku
Revoluční řešení v zemědělství představuje poslední z finalistů. Autonomní a ekologický robot Roboton poháněný solární energií umí sít, zalévat, okopávat či plít stejně dobře jako člověk. Nepotřebuje ale přestávky a umí použít i umělou inteligenci. Dokáže například rozeznat plodiny od plevele. Díky tomu se lze při pěstování obejít bez chemických postřiků. Oproti plošnému zalévání navíc ušetří přes 80 procent vody a ve srovnání s běžným provozem na poli se také spotřebuje ročně o 400 litrů nafty méně.
„V současnosti máme tři prototypy, které využíváme na našich polích v okolí Českých Budějovic,“ vysvětluje Milan Pleva, managing director projektu. Robotoni tak už pracují například v poli v Závratech a ve skleníku i přilehlých polích v Plané. „Produkční verzi Robotona plánujeme představit v roce 2026,“ dodává.
Vítěz získá půl milionu
Hlasovat o vítězi teď mohou lidé na webové stránce soutěže www.energyglobe.cz až do 20. srpna. Vítěz převezme ocenění 31. srpna na E.ON Ekofestivalu. Letos finále proběhne pro změnu v Brně.
Minulý ročník v pražských Kasárnách Karlín navštívilo přes pět tisíc lidí. Letos akce míří do regionů. Mimo předávání cen zde budou moct návštěvníci zajít na přednášky a workshopy. Před finále se ale se soutěžícími projekty budou moct lidé potkat na festivalu v Českých Budějovicích, a to 8. června.
Projekt na prvním místě získá k prestižnímu titulu také půl milionu korun na další rozvoj od pořadatele soutěže, společnosti E.ON. U tuzemského finále ale nekončí. Vítěz následně bude Českou republiku zastupovat na světovém finále mezi dalšími 187 zeměmi světa.
Od roku 2008 se v soutěži už vystřídalo okolo 3 800 různorodých projektů. Minulý vítěz je společnost NIL Textile, působící pod značkou Nilmore, která vyrábí oblečení z plně recyklovaných materiálů. V roce 2022 zase zabodoval obalový materiál z hub Myco, ročník předtím vyhrál pasivní dům s pečovatelskou službou v Týnci nad Labem.
Mezi finalisty či vítězi z minulých ročníků se ale objevila například také soběstačná obec Kněževes, web Fakta o klimatu, projekt Ukliďme Česko nebo aplikace Nesnězeno. Do soutěže se tak každoročně zapojují velmi různorodé nápady, stačí pouze přinést nové „zelené“ řešení, není důležité, jak přesně bude vypadat.
redakce
Komerční obsah označený jako Brandnews připravuje redakce Ekonews ve spolupráci s obchodními partnery. Jejich cílem je informovat o zajímavých produktech a tématech a propojit partnery se čtenáři.
