V ekonomice označuje proces snižování emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů vznikajících lidskou činností, hlavně v energetice, průmyslu či dopravě. Součástí dekarbonizace je i zachycování oxidu uhličitého a cílem přechod na nízkoemisní či bezemisní ekonomiku.
„Máme tady extrémně silnou pozici uhlobaronů. Někteří z největších podnikatelů v naší zemi působí ve fosilním průmyslu a energetice, ovlivňují média, některá přímo vlastní a ta pak slouží jejich byznysovým zájmům,“ myslí si brněnský investor a politik Jiří Hlavenka.
Tam, kde se ještě na konci devadesátých let těžilo hnědé uhlí, se dnes rozkládá rekreační jezero Milada. Jeho proměna ukazuje, že rekultivací obnova krajiny nekončí. Teprve pak začíná hledání toho, jak má nové území fungovat pro přírodu i lidi.
Developer JRD postaví v Praze zatím nejkomplexnější pasivní bytový dům. Energii vyrobí fotovoltaika na střeše, fasádě i zábradlí, doplní ji větrné turbíny, geotermální vrty a velké bateriové úložiště. Použitá voda, pročištěná vlastní kořenovou čistírnou, se podruhé využije na splachování a závlahu.
Česká dceřiná společnost výrobce stavebních materiálů Wienerberger vydala zprávu o udržitelnosti za minulý rok. Je to již její třetí nepovinný nefinanční report, přičemž celá skupina povinně reportuje od roku 2024.
O aktuální Novou zelenou úsporám mají Češi výrazně menší zájem než o původní verzi. Zatímco dříve oblíbený program podpory zateplení domů, čerpadel, moderních kotlů a fotovoltaických elektráren odbavoval přes tisíc žádostí týdně, nyní je jich kolem 300.
Evropská unie chystá obrat ve financování přechodu na zelenou ekonomiku. S novým rozpočtovým obdobím mají místo dotačních programů přijít zvýhodněné půjčky. Mezi koncem současné podpory a spuštěním nové však budou dva roky dotačního „sucha“.
Evropský automobilový průmysl prochází zásadní proměnou. Starý byznys model založený na rostoucí výrobě nákladných modelů určených k exportu definitivně narazil na své meze. Zahraniční trhy jsou nasyceny a mimoevropští výrobci se naučili vyrábět a prodávat do Evropy kvalitní auta.
Může to vypadat jako další díl nekonečného příběhu, ve kterém se Turek vyjdařuje k věcem, o kterých nic neví. Tentokrát se při tom ale dopustil pikantní, byť možná nechtěné otočky: při propagaci jednoho z největších plánovaných projektů na snížení emisí v průmyslu se postavil na stranu Green Dealu. Tedy za agendu, proti které se před svými fanoušky vymezuje.
Akcelerační zóny měly výstavbu obnovitelných zdrojů polít živou vodou. Podle odborníků ale hrozí, že to dopadne spíš naopak a investoři se budou vymezeným oblastem vyhýbat. Důvodem je i řada nových požadavků, kterou nedávno zveřejnil resort životního prostředí.
Evropská komise po dlouhém čekání oznámila revizi systému obchodování s emisemi. Ta bude mít klíčový dopad na cenu povolenek i investice do zelených technologií. Průmyslové podniky by díky návrhu měly ...
