V ekonomice označuje proces snižování emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů vznikajících lidskou činností, hlavně v energetice, průmyslu či dopravě. Součástí dekarbonizace je i zachycování oxidu uhličitého a cílem přechod na nízkoemisní či bezemisní ekonomiku.
Největší evropské zařízení pro zachytávání oxidu uhličitého od první poloviny září funguje v Nizozemsku. Zvládne zařízení norského agrikulturního giganta nastartovat renesanci mnohými odepsané technologie?
První digitální pasy výrobků mají být už příští rok. Firmy ale na jejich zavedení nejsou příliš dobře připravené, uvádí studie KPMG. Expertka této poradenské firmy Anna Vaníčková vysvětluje, co firmy čeká a na co by se měly připravit.
Adaptace na změnu klimatu, která s sebou přináší sucho, vlny veder či lesní požáry, se dostává do centra politické pozornosti. Je to logický a potřebný krok. Zároveň ale platí, že bez dalšího snižování emisí bude adaptace stále dražší a v některých případech už ani nemusí stačit.
Krajina na Mostecku prošla v uplynulých desetiletích zásadní proměnou a postupně se do ní vrací život. Čtyři zbývající povrchové doly ale rekultivace teprve čeká. Právě proměny Mostecka, stav životního prostředí a geologická rizika spojená s těžbou a jejím útlumem dlouhodobě sleduje společnost VUHU Most.
Na vyhlášení ceny E.ON Energy Globe zamířilo přes dvanáct tisíc návštěvníků. Hlavní cenu si ze Sokolského ostrova odnesla Farmářská škola, která učí novou generaci zemědělců přímo v terénu. Novinářskou cenu, v jejíž porotě zasedla i redakce Ekonews, pak získalo satelitní sledování městské zeleně UpGreen.
„Máme tady extrémně silnou pozici uhlobaronů. Někteří z největších podnikatelů v naší zemi působí ve fosilním průmyslu a energetice, ovlivňují média, některá přímo vlastní a ta pak slouží jejich byznysovým zájmům,“ myslí si brněnský investor a politik Jiří Hlavenka.
Tam, kde se ještě na konci devadesátých let těžilo hnědé uhlí, se dnes rozkládá rekreační jezero Milada. Jeho proměna ukazuje, že rekultivací obnova krajiny nekončí. Teprve pak začíná hledání toho, jak má nové území fungovat pro přírodu i lidi.
Developer JRD postaví v Praze zatím nejkomplexnější pasivní bytový dům. Energii vyrobí fotovoltaika na střeše, fasádě i zábradlí, doplní ji větrné turbíny, geotermální vrty a velké bateriové úložiště. Použitá voda, pročištěná vlastní kořenovou čistírnou, se podruhé využije na splachování a závlahu.
Česká dceřiná společnost výrobce stavebních materiálů Wienerberger vydala zprávu o udržitelnosti za minulý rok. Je to již její třetí nepovinný nefinanční report, přičemž celá skupina povinně reportuje od roku 2024.
O aktuální Novou zelenou úsporám mají Češi výrazně menší zájem než o původní verzi. Zatímco dříve oblíbený program podpory zateplení domů, čerpadel, moderních kotlů a fotovoltaických elektráren odbavoval přes tisíc žádostí týdně, nyní je jich kolem 300.
