V ekonomice označuje proces snižování emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů vznikajících lidskou činností, hlavně v energetice, průmyslu či dopravě. Součástí dekarbonizace je i zachycování oxidu uhličitého a cílem přechod na nízkoemisní či bezemisní ekonomiku.
Zatímco Polsko staví obnovitelné zdroje raketovým tempem, v Česku projekty narážejí na vlnu mýtů. O tom, proč je chyba přešlapovat na místě, i o iniciativě Nová energie Česka hovořil s Ekonews Martin Sedlák ze Svazu moderní energetiky.
Emisní povolenky nejsou jen o nákladech, ale i tom, jaké výnosy z nich Česko může mít. Zároveň je třeba se na ně dívat z perspektivy probíhajících krizí, jako je ta způsobená zablokováním Hormuzského průlivu, uvádí v podcastu Ekonews expert na dekarbonizaci Petr Holub.
Česko má obrovský renovační potenciál. Rozhodující bude, zda stát dokáže propojit kvalitní data, poradenství a systémové nástroje tak, aby se veřejná podpora stala pákou pro zapojení soukromého kapitálu i úspor domácností.
Směrnice o energetické náročnosti budov měla být součástí českých zákonů do 29. května. Na transpozici pracujeme, oznámila minulý týden na akci České rady pro šetrné budovy Natálie Marková, ředitelka odboru energetické účinnosti a úspor na ministerstvu průmyslu a obchodu. Zhruba do konce června podle ní poputuje do vnitřního připomínkového řízení.
Dokud Česko netransponuje systém emisních povolenek ETS 2 na budovy a fosilní paliva, bude přicházet o peníze ze Sociálně klimatického fondu určené na kompenzaci dopadů. Ty je možné čerpat i před plánovaným spuštěním ETS 2 v roce 2028.
Středočeské Kněžice se už bezmála dvacet let spoléhají s dodávkou tepla na vlastní bioplynku a kotelnu. Kvůli končící podpoře ale budou muset omezit výrobu, nebo úplně skončit. Podobný osud přitom hrozí desítkám dalších stanic po celé republice.
Předání agendy na ministerstvu životního prostředí neproběhlo „úplně ideálně“ a vláda ztratila tři měsíce, kdy mohla akcelerační zóny s obcemi prodiskutovat. Obce jsou teď některé proti a já se tomu nedivím, uvádí bývalý ředitel sekce na ochranu klimatu na MŽP.
Vláda má do konce srpna schválit vymezení akceleračních zón pro rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů. Otázkou je, zda lze tento termín stihnout, a také to, zda vůbec budou dávat za nynějších podmínek akcelerační oblasti smysl, uvádí bývalý ředitel z MŽP.
Na místo vedoucího oddělení klimatické politiky a Green Dealu, které spadá přímo pod ministra Igora Červeného, byl dnes jmenován Lukáš Vaverka. Jde o „automobilového odborníka a novináře“ spojeného s Motoristou Filipem Turkem.
Snižování emisí oxidu uhličitého zmenší energetickou dovozní závislost Česka. Ta je dnes 42 procent, poukazuje v druhém díle podcastové série Ekonews Petr Holub, expert na dekarbonizaci a bývalý šéf sekce na ochranu klimatu na ministerstvu životního prostředí.
