Elektromobilita proniká do firem. Pražská energetika coby obchodník s elektřinou patří k těm, které přirozeně na tento pohon přecházejí jako první. Manažer Vojtěch Fried jezdí čistě na elektřinu už tři roky. Nabíjí hlavně v práci a pochvaluje si nízké náklady na provoz a servis.
Hyzdí okolí, někdy ohrožují životní prostředí a pachatel je zpravidla neznámý. Černé skládky jsou prakticky u každého města a jejich úklid obcím ukrajuje peníze z rozpočtu. Jenom přistavení kontejneru vyjde zhruba na deset tisíc korun.
Česká společnost Schlieger, jednička v instalacích systémů obnovitelných zdrojů energie, představila nové portfolio produktů, jež bude od příštího roku řídit umělá inteligence (A.I.). Do vývoje nových produktů a umělé inteligence investuje desítky milionů korun.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přednesla v polovině září tradiční Projev o stavu Evropské Unie. Zejména v oblastech energetiky, ochrany klimatu a spravedlivé transformace zůstal za očekáváním.
S novým linem, kobercem či kusovým nábytkem si lidé občas do domácnosti přinesou i chemikálie, které mohu poškodit jejich zdraví. Ekonews si vyslechla příběhy lidí, kteří tuto zkušenost mají. Navíc se přesvědčili, že je zákony a normy před jedy v domácnostech nedokážou spolehlivě ochránit.
Firmy, které jdou do nájmu ve velkých kancelářských komplexech, se zatím o stání pro elektromobily neperou. Elektroaut mají totiž málo. Zejména mimo Prahu je poptávka téměř nulová. Když už developeři místa s nabíječkami stavějí, trápí je, že neexistuje legislativa, která by vymezila požární a bezpečnostní podmínky.
Invazní druhy jsou globální hrozbou pro přírodu, ekonomiku, potravinovou bezpečnost i lidské zdraví. Platí to i pro Česko. Bolševník, nutrie, křídlatky už jsou zde delší dobu, nyní se blíží sršeň asijská. Jeho příchodu se nevyhneme, říkají experti a chystají plán, jak se na něj připravit.
V Česku se podle odhadů ročně vykouří tolik jednorázových e-cigaret, že by z jejich baterek mohly být akumulátory pro více než 500 elektroaut. Kuřáci často nevědí, kam s nimi, a firmy pověřené jejich sběrem, mlží, když se o jejich recyklaci začne mluvit.
Úhor je část půdy, která se po sklizni nechává ležet ladem, takže zůstane rok nebo i déle neosetá a nic se na ní nepěstuje. To ovšem neznamená, že na ní nic neroste a že k ničemu neslouží, právě naopak.
Velké firmy budou muset už v příštím roce povinně uvádět informace o dopadu jejich fungování na životní prostředí, společnost a jejich zaměstnance. Nutí je k tomu směrnice o nefinančním reportingu a neobejde se to bez sběru dat. To otevírá zcela novou oblast byznysu.
