Zaniklé německé vesnice vystřídala v Ralsku armáda. Dnes je tu po třech dekádách divočina protkaná cyklostezkami. Bývalý vojenský prostor ale čekají další změny. Už teď tu je největší český solární park a Liberecký kraj plánuje další.
Může to vypadat jako další díl nekonečného příběhu, ve kterém se Turek vyjdařuje k věcem, o kterých nic neví. Tentokrát se při tom ale dopustil pikantní, byť možná nechtěné otočky: při propagaci jednoho z největších plánovaných projektů na snížení emisí v průmyslu se postavil na stranu Green Dealu. Tedy za agendu, proti které se před svými fanoušky vymezuje.
Když se mluví o udržitelnosti v kultuře, pozornost často míří na to, co je vidět. Největší příležitosti ke snížení uhlíkové stopy, úsporám energií i nižším provozním nákladům se ale skrývají spíše za oponou, v každodenním provozu budov. Které změny mají skutečný dopad a kde má smysl začít?
Díky práci se zvířaty lidé v sobě nacházejí odpovědnost i sebeúctu. Ať už jde o komunitu Karlov nebo farmu Květná zahrada, stává se spouštěčem pro změnu chování a dodržování režimu.
Akcelerační zóny měly výstavbu obnovitelných zdrojů polít živou vodou. Podle odborníků ale hrozí, že to dopadne spíš naopak a investoři se budou vymezeným oblastem vyhýbat. Důvodem je i řada nových požadavků, kterou nedávno zveřejnil resort životního prostředí.
Skoro devět let se Pavel Ševela na univerzitě učil, jak stavět pasivní domy. Pak s kolegou vymyslel start-up na rekuperaci tepla ze sprch. Nyní už přes rok a půl působí jako hlavní ESG manažer ve společnosti CTP, kterou si řada lidí spojuje s „krabicemi u dálnic“. Pavel Ševela pro Ekonews rozebírá, proč to má smysl.
Eva Vaseková se stala od letošního června novou Health & Safety manažerkou Plzeňského Prazdroje. Na starost dostala Česko i Slovensko.
Stromy jsou nejlepší nástroj v boji proti vedrům. Jejich údržba je pro města drahá a často chybějí data, kam síly napřít nejdříve. Pomoci má nová technologie UpGreen fungující díky spojení satelitních dat s umělou inteligencí.
Realitní skupina Accolade vydala již pátou emisi dluhopisů, jejichž výnos bude využit na financování nebo refinancování takzvaných zelených budov. Zatímco v zahraničí jde o standardní součást financování, v Česku jsou takové cenné papíry stále spíše výjimkou.
