Lepší nizozemský hadr než český. Zpracovatelé odpadního textilu o ten tuzemský ztrácejí zájem
Obce se snaží sbírat textil, ale čeští zpracovatelé ho nechtějí. Dovezou si ho raději z Nizozemska, protože tak na něm mohou i vydělat. Oblečení vytříděné v tuzemsku končí často na skládce či ve spalovně.
ESG a dlouhodobá hodnota podniku: Jak se z ceny energie stává finanční problém
Do popředí se dnes dostává otázka, jak zajistit, aby budoucí náklady byly co nejstabilnější. Proto by se firmy měly soustředit nejen na snižování spotřeby energií, ale na minimalizaci nejistoty.
PVC obalům na sešity je lepší se vyhnout. Aneb jak vybavit školáka udržitelně
Začátek školního roku obvykle znamená nákup nových sešitů, pastelek, penálu nebo batohu. Při výběru je dobré sledovat materiál, životnost i některé certifikace. Než ale člověk vyrazíte do papírnictví, vyplatí se zjistit, co z loňské výbavy může dítě používat dál. Ušetříte peníze i suroviny potřebné na výrobu nového zboží.
Komentář: Stavbu obchvatu i domů v Krnově chápeme, ochranu přírody ale radnice zbytečně odkládá na neurčito
Stačí pár kroků od okraje Krnova a krajina se náhle promění. Obnažené skalky vystřídají suché, vonící trávníky, ty se svažují do vlhkých luk a mezi tím vším rostou osamocené solitérní stromy, útočiště pro hmyz i stín pro kolemjdoucí. Na necelých dvaceti hektarech tu leží jedna z nejpestřejších lokalit celého Slezska.
Dezertifikovaná země, kterou vysušuje klimatická změna i globální zelená transformace
Reportáž z klimatické konference o dezertifikaci COP 17 ze země bohaté na nerostné suroviny, která však čelí stále většímu nedostatku pastvin a vody. Co se řešilo a nevyřešilo v mongolském Ulánbátaru?
Vlastní fotovoltaika nám pokrývá už 16 procent spotřeby elektřiny, uvádí český výrobce obalového materiálu
Fotovoltaická elektrárna v areálu firmy v Dobřanech u Plzně se loni zasloužila o výrazné snížení uhlíkové stopy společnosti Pebal. O tom, jak výrobce obalového materiálu řeší nefinanční reporting, Ekonews hovořily s manažerem pro ESG, logistiku a marketing Danielem Myslíkem.
Laboratoř obnovy po těžbě uhlí. Co přinesla rekultivace severočeské krajiny v okolí jezera Milada
Tam, kde se ještě na konci devadesátých let těžilo hnědé uhlí, se dnes rozkládá rekreační jezero Milada. Jeho proměna ukazuje, že rekultivací obnova krajiny nekončí. Teprve pak začíná hledání toho, jak má nové území fungovat pro přírodu i lidi.
Jistota desetinásobku. Každý dolar investovaný do adaptačních opatření se za deset let výrazně zhodnotí
Pokud lidé nebudou investovat do adaptačních opatření, mohou očekávat značné finanční ztráty. To je známá věc. Jakou hodnotu však adaptační opatření mají? Na tuto otázku se pokusil odpovědět nedávný výzkum neziskové organizace World Resources Institute.
Testujte si vodu z kohoutku na „věčné chemikálie“, nabádá lidi ajťák z Brandýsa. Vadí mu pasivita státu
Pitná voda v Evropské unii podléhá od ledna letošního roku hygienickým limitům i pro takzvané „věčné chemikálie“. Lidé mohou zjistit, co jim teče z kohoutku díky nové mapě, která vychází z dat od vodáren. Posílat mohou také vlastní laboratorní rozbory.
