Středočeské Kněžice se už bezmála dvacet let spoléhají s dodávkou tepla na vlastní bioplynku a kotelnu. Kvůli končící podpoře ale budou muset omezit výrobu, nebo úplně skončit. Podobný osud přitom hrozí desítkám dalších stanic po celé republice.
S novou směrnicí o transparentnosti odměňování by společností měly mít především dobře nastavený systém. Nejen popisy pozic, ale i to, jakou má která práce hodnotu, vysvětluje v podcastu Ekonews expertka EY Radka Mikulenka.
Přes 70 procent environmentálních dopadů sportovních akcí připadá na dopravu. „Největším zdrojem emisí je ale doprava fanoušků, sportovců i organizátorů,“ uvedl Jiří Severa ze společnosti Green0meter, jež se zabývá výpočtem uhlíkové stopy na konferenci SustainSport.
Ekonews se v anketě mezi tuzemskými firmami ptají, jaké má jejich podnikání dopad na životní prostředí a jaké mají zkušenosti s vytvářením nefinančních zpráv. Za společnost Orlen Unipetrol odpovídala Tereza Stříbrná, specialista komunikace.
Předání agendy na ministerstvu životního prostředí neproběhlo „úplně ideálně“ a vláda ztratila tři měsíce, kdy mohla akcelerační zóny s obcemi prodiskutovat. Obce jsou teď některé proti a já se tomu nedivím, uvádí bývalý ředitel sekce na ochranu klimatu na MŽP.
Pořadatelé festivalu Rock for People, který skončil minulou neděli, poprvé vyzkoušeli nový „vodovodní“ systém. Společnost Nextdrop, která pomocí analýzy dat a automatizace pomáhá udržitelně hospodařit s vodou, osadila areál senzory a změřila každý litr, který jím během festivalu protekl.
Původně chtěla firma Florium s pomocí žížal kompostovat zbytky potravin pro řetězce, narazila ale na nedostatek vůle a byrokracii. Teď vyrábí vlastní žížalí hnojivo a prodává vermikopostéry domácnostem. Oproti klasickému kompostování žížaly pracují daleko rychleji.
Šetřit energie, hospodařit s vodou, efektivně nakládat s odpady a vytvářet kvalitní místo pro život patří dnes mezi hlavní výzvy českých obcí. Čtvrtý ročník soutěže Zelená obec roku vyzdvihl inspirativní projekty v menších obcích i městech po celém Česku.
Hlavní příčinou ekonomických ztrát způsobených klimatickou změnou v Unii byly v roce 2024 hlavně povodně. Ty představovaly 31,1 miliardy eur, jak vyplývá z nedávno zveřejněné ročenky Sustainable Development in the European Union.
