První vlna ESRS ukázala nepříjemnou realitu: plnění povinnosti se zvrhlo v objem, nikoli v cenné informace. Výsledkem byly stovky stran textu, tisíce datapointů a jen omezený strategický přehled o tom, jak firmy skutečně řídí své dopady, rizika a příležitosti. Nyní tady máme druhý pokus.
Nový program Re:generace hledá 100 středoškoláků se zájmem podílet se na ochraně klimatu a přírody. Na úvodní víkendové akademii vystoupí známí řečníci z různých odvětví. Registrace jsou možné do této neděle.
Spotřeba datových center se má kvůli rozmachu umělé inteligence za pět let více než zdvojnásobit na 945 terawatthodin elektřiny. Americký startup vymyslel, jak ji uspokojit díky turbínám pro nadzvuková letadla.
Ekonews se v anketě mezi firmami ptají, jaké má jejich podnikání dopad na životní prostředí a jaké mají zkušenosti s vytvářením nefinančních zpráv. Za distribuční společnost GasNet odpovídala ESG manažerka Kateřina Morrisová.
Dekarbonizace je rozjetý vlak, který nemá cenu zkoušet zastavit. S ohledem na probíhající klimatickou změnu to ani není v našem zájmu. Na konferenci Vyspělé Česko pořádané platformou Změna k lepšímu uvedl Ondráš Přibyla z platformy Fakta o klimatu.
Celková netto výroba elektřiny v tuzemsku se loni poprvé od roku 2021 zvýšila, a to na 71,4 terawatthodin. Růst táhly hlavně jaderné elektrárny, uvádí aktuální zpráva Elektroenergetika v ČR v roce 2025, kterou připravil portál oEnergetice.cz.
Co při vytváření zprávy neopomenout, jaké jsou klíčové povinnosti a za co mohou firmám hrozit sankce? Tato aktualizace vychází z návrhu ESRS 2.0 z července roku 2025, zatímco právní povinnosti, audit a sankce se nadále řídí CSRD a původní verzí ESRS.
Taxonomie se typicky týká podniků, které spadají do povinného reportingu udržitelnosti a některých finančních institucí v rámci pravidel udržitelného financování. Není „náhradou“ ESRS, je to paralelní rámec, který doplňuje nefinanční reporting o konkrétní klasifikační ukazatele výkonnost, zejména pro investory a banky.
Zprávu o udržitelnosti mají firmy zveřejňovat podle harmonogramu stanoveného směrnicí CSRD, který se v roce 2025 změnil kvůli balíčku Evropské komise s názvem omnibus. O jaké změny jde? U firem druhé a třetí vlny došlo k odkladu povinností o dva roky s cílem snížit administrativní zátěž.
Nová vyhláška o školním stravování a s ní související úprava jídelníčku má podle jejích autorů přispět ke zdravější stravě dětí. Potravinářská komora ČR naopak tvrdí, že jde o ideologicky motivované změny, které mohou vést k plýtvání potravinami a omezení tradičních jídel.
