Životní styl
Udržitelnost v osobním životě zajímá stále více lidí. Dotýká se všeho od potravin, které jíme, přes oblečení a věci, jimiž se doma obklopujeme. A dokonce i hudby, kterou posloucháme.
Udržitelnost v osobním životě zajímá stále více lidí. Dotýká se všeho od potravin, které jíme, přes oblečení a věci, jimiž se doma obklopujeme. A dokonce i hudby, kterou posloucháme.
Přípravky, s kterými udržujeme naše domácnosti v čistotě, ovlivňují naše zdraví, protože je vdechujeme a dostávají se do kontaktu s pokožkou. Končí v čistírnách odpadních vod a následně se z nich některé látky uvolňují do vodních toků a putují životním prostředím.
Prodeji již jednou či víckrát použitých knih se na českém trhu daří. Podle odhadů roste každý rok o desítky procent ročně a všímat si ho tak musí i velké knižní firmy. Protože jinak trh s knížkami spíše stagnuje.
Rtěnky, laky na nehty, krémy, barvy na vlasy nebo sprchové gely a šampony. Všechny tyto přípravky běžně používáme. Všechny přitom obsahují syntetickou, někdy zdraví nebezpečnou chemii. Proč se nevyplatí spoléhat na to, že nás regulátoři trhu ochrání?
„Nechceme nikoho moralizovat ani vyčítat, chceme ukázat, že skromnější život není odříkání, ale volba,“ říká Yvonna Gailly, dlouholetá environmentální odbornice a jedna ze zakladatelek iniciativy Klimababičky.
Desítky tisíc lidí v okolí francouzské obce Buschwiller nesmějí pít zamořenou vodu. Zdrojem kontaminace je blízké letiště, kde se dekády používaly hasicí pěny s obsahem takzvaných věčných chemikálií. Zákaz je ojedinělý, ale tyto látky se vyskytují po celé Evropě včetně Česka.
„V přírodě jenom deset procent dešťové vody odteče z místa dopadu, čtyřicet procent se zasákne a zbytek vypaří. K takovému poměru by bylo ideální se ve městech dostat přes přírodě blízká řešení,“ tvrdí Karolína Barič, spoluzakladatelka organizace Rethink Architecture.
České kuchyně jsou plné teflonu. Nejčastěji je tato chemická látka ve formě nepřilnavé úpravy součástí pánví, ale také obraceček, naběraček nebo pečících forem. Protože teflon patří mezi takzvané věčné chemikálie, je lepší se mu z předběžné opatrnosti vyhnout.
Jedenáct procent z 252 léků, které jsou pro lidstvo podle Světové zdravotnické organizace základní, je výhradně rostlinného původu. To znamená, že bez přírodních zdrojů by o ně lidstvo přišlo. Vyrobit je totiž neumí.
Každý chce svým potomkům vybavit pokoj tak, aby byl co nejbezpečnější. Na okna či zásuvky dáváme dětské pojistky. Myslíme ale dostatečně i na další rizika, která se s interiérem pojí? Patří mezi ně například toxické látky, upozorňuje odbornice spolku Arnika Karolína Brabcová.
Čtyři pětiny niv z oblasti nejdelší řeky Evropské unie a jejích přítoků se za poslední století ztratily. Na pitné vodě z Dunaje je přitom v Evropě závislých asi dvacet milionů lidí. Jak tento trend zvrátit?