Uhlíkové clo známé pod zkratkou CBAM letos vstupuje do fáze, ve které se z reportingové povinnosti stává finanční závazek. Dovozci železa a oceli, hliníku, cementu, hnojiv, elektřiny či vodíku do Evropské unie budou muset platit za vyprodukovaný oxid uhličitý.
„Uhlíkové clo se dotýká jen jedné naší součástky, ale stejně je to hodně těžké cvičení,“ uvádí manažerka dodavatele v automobilovém průmyslu. Největší problém v souvislosti se CBAM je, jak dostat čestné prohlášení od jednatelů společnosti, které se týká trestní bezúhonnosti.
Uhlíkové clo mělo doplnit současný systém obchodování s emisními povolenkami, který znevýhodňuje výrobce v Evropské unii. V rámci navrženého balíčku změn v ESG zvaného omnibus se ale nyní mění podmínky, na koho se bude vztahovat. Hlasoval o tom ve čtvrtek Evropský parlament.
Dovozci, na které se vztahuje uhlíkové clo už musejí reportovat skutečné hodnoty emisí dováženého zboží ze zemí mimo EU, dosud stačily průměrné odhady. Uhlíkové clo má doplnit současný systém obchodování s emisními povolenkami.
Rok 2024 přináší nové povinnosti do oblasti firemní udržitelnosti. Ty mají pomoci k ultimátnímu cíli EU stát se do roku 2050 prvním klimaticky neutrálním kontinentem.
Od 1. října začalo platit takzvané uhlíkové clo. To má doplnit současný systém obchodování s emisními povolenkami, který bez uhlíkového cla znevýhodňuje výrobce v Evropské unii. Týkat se bude firem dovážejících energeticky a emisně náročné komodity.
V roce 2005 zavedla Evropská unie poplatky za znečišťování ovzduší s cílem omezit emise skleníkových plynů. Od té doby se systém emisních povolenek vyvíjí a rozšiřuje na další sektory. Systém ...
