Jak se uspávají a probouzejí růže. Na holandské burze jsou nejdražší lilie a orchideje, říká nákupčí

Většina řezaných květin v prodejnách i v e-shopech na českém trhu prošla holandskou burzou. V rozlehlých halách poblíž Amsterdamu se scházejí květy z celého světa a nákupčí si je mohou prakticky každý všední den na dálku „naklikat“ a zásobovat jimi svá květinářství.

Martina Nováčková ze sítě květinářství Holandské květiny nakupuje na burze Royal FloraHolland už zhruba tři roky. Obchodování probíhá všechny všední dny, ale Nováčková nebo její kolegyně nakupují zpravidla dvakrát týdně.

Jde o úkol koncentrovaný do několika hodin, typicky od šesti do rána do jedenácté hodiny dopolední včetně dvou krátkých přestávek. Je tedy potřeba maximální soustředěnost. Ve dvojici pracují kvůli tomu, aby mohly sledovat všechny aukční hodiny, kterých je na burze šestnáct až sedmnáct. Nejvíce květin bývá v nabídce v pondělí ráno, třeba i 16 tisíc položek.

„Trvalo mi několik nákupů, než jsem se stala ostřílenější. Člověk postupně získá lepší přehled o tom, za jaké ceny se nakupuje. V aplikaci burzy si musí v jednu chvíli kontrolovat více věcí: gramáž a délku stonků, ale také to, aby se nepřekoukl mezi centy a eury,“ líčí Nováčková.

V Holandských květinách chtějí mít sortiment co nejpestřejší, zároveň cílí na co největší gramáž a délku stonků. Nejde o velkoobchod, mají kamenné prodejny a e-shop s vázanými kyticemi. Z pohledu nákupu tedy berou spíše menší množství – třeba dva „kýble“ od každého druhu.

Platí se i za krabice

Aukce probíhá opačně než ta tradiční. Zboží postupně zlevňuje, kdo zaváhá, nemusí nakoupit. „Je to souboj s časem a nervy. S kolegyní se občas pousmějeme nad tím, když někdo v letní sezoně koupí květiny za nesmyslně vysokou cenu, v tom už jsme poučené,“ říká nákupčí.

V zimě jsou květiny obecně spíše dražší, zato v létě se dá na nákupu ušetřit. Mezi nejdražší květiny patří lilie, orchideje a protey. K nákupní ceně si burza připočítává poplatky. „Platí se také za krabice, například ty s gerberami. Zálohované jsou jen kýble a krabice od chryzantém,“ vysvětluje Nováčková.

Během probíhající aukce stojí na rampě u burzy firemní náklaďák Holandských květin, který je v Nizozemsku od neděle, kdy se nakupují kolumbijské a ekvádorské růže. Síť je nakupuje i mimo burzu, protože nabídka v aukcích prý není dostatečná. „Mám ale trochu pocit, že prodej růží zlehka upadá. Navíc kolumbijské růže má už skoro každý,“ podotýká Nováčková.

Květiny firma do Česka doveze bez prodlení, už v úterý jsou v prodejně. „Některým květinám nevadí přeprava v suchu a v chladu. Třeba růže se takto ‚uspávají‘ a my je pak seřízneme a dáme na 24 hodin do vody, aby se ‚probudily‘. Některé druhy zase cestují s ampulemi vody,“ dodává.

Certifikáty spojené s udržitelností nákupčí nesleduje, její prioritou je pořizovat co nejkvalitnější květiny. Všímá si, že u většiny nákupů z poslední várky byl uveden nejpřísnější ekologický certifikát MPS A+ či MPS A. Některé farmy ale neměly žádný. Jediné, co firma kupuje v tuzemsku, jsou vánoční hvězdy, které špatně zvládají dlouhý převoz.

Pesticidy prý testují

Podnikatel Jiří Hemerle nakupuje na holandské burze dlouhé roky. V devadesátých letech se naučil květiny dovážet, a když nabyl dostatek zkušeností, otevřeli si s manželkou e-shop Florea, jehož doménou jsou růže. Vadilo mu, že květiny v kamenných prodejnách jsou často „za zenitem“ a po zakoupení brzo odkvetou.

„Díky tomu, jak fungujeme, můžeme vynechat nákupčího v Nizozemsku, velkoobchod i kamenné květinářství. Květiny v pondělí nakoupím, v úterý přijedou, uvážou se a ve středu jsou u zákazníka,“ popisuje.

Čerstvost v běžných květinářstvích je podle Hemerleho problémem nejvíce během svátku svatého Valentýna. Hodně se totiž spekuluje s cenou a květiny se přesouvají po chladničkách, přičemž kvalita jde dolů. „Lidé pak takovou růži koupí a diví se, že jakmile ji donesou domů, tak se jim rozpadne,“ dodává Hemerle.

Květiny se celosvětově až na výjimky ošetřují pesticidy. Na holandskou burzu by se neměly dostat ty stříkané pesticidy zakázanými v Evropské unii. Hemerle v tom Royal FloraHolland zcela důvěřuje. Upozorňuje na to, že burza má vlastní testovací centrum.

Sám prý na otázku chemického ošetření květin dbá hlavně kvůli zdraví floristek, které ve Florea vážou velké pugéty. „Je pro mě důležité, aby květiny byly od spolehlivých dodavatelů. Kdybych je nechal vázat kytky plné herbicidů a pesticidů, tak budou mít ekzémy. Z pár píchnutí o trn by si mohly přivodit hluboký zánět. Jsou v tom hormonální disruptory,“ říká. Z toho důvodu se prý jeho firma vyhýbá růžím z Ekvádoru, které jsou populární pro svou trvanlivost.

Problematické pesticidy podle něj čím dál tím častěji nahrazuje biologická ochrana. „Teď se nasazují takové žravé berušky. Musí se jich tam ale nasadit tak akorát – ani moc, ani málo – nechceme, aby lezly z květů,“ dodává.

Doprava není hlavní problém

K pěstitelům se Hemerle občas zaletí podívat. Jedná se například o farmy Bilashaka v Keni nebo Holla Roses a Afriflora Sher v Etiopii. O té poslední byl před patnácti lety natočen investigativní dokument, protože její majitelé pracovníkům platil nízké mzdy, nechránili je dostatečně při aplikaci pesticidů a zároveň odvodňovali přilehlé jezero. Podle Hemerleho se ale od té doby napravili a patří mezi hlavní dodavatele burzy.

Líbí se mu i projekty farmy Bilashaka. „Mají obří mokřady a všechnu vodu recyklují. Růže se nepěstují v zemi, ale v kostce z keramické hmoty podobné té, kterou se zateplují budovy. Do ní je vsazená mateční rostlina, sondy a kapková závlaha. Voda, která proteče, jde do kořenové čističky a 99 procent se vrací zpět. Tím, že pěstují ve sklenících, dešťovku sbírají ze střech,“ líčí podnikatel.

Nakupování květin z celého světa nevidí jako velký problém. Argumentuje tím, že uhlíková stopa takových květin je nižší než lokálně pěstovaných ve skleníku. Dokazují to podle něj výzkumy, které uvádějí, že kytice růží z Nizozemska „stojí“ zhruba 37 kilogramů oxidu uhličitého, protože ve sklenících se svítí a topí. U růží dovezených letadly z Keni je to devět kilogramů. A námořní doprava emise ještě snižuje.

Udržitelnost má hlídat systém

Debata o květinách ale nezahrnuje jen uhlíkovou stopu. Tu nejnižší mají lokálně vypěstované květiny zakoupené v sezoně, které se nepěstují ve skleníku, nebo ty natrhané na zahrádce. Jde ale především o zmíněné pesticidy, které se lépe kontrolují uvnitř evropského trhu. Samostatnou kapitolou jsou pracovní podmínky lidí, kteří na farmách pracují za mnohdy mizivou mzdu.

Zástupci Royal FloraHolland na pokusy o kontakt ze strany Ekonews nereagovali. Z výroční zprávy burzy vyplývá, že za rok 2025 vykázala růst čistého zisku ve výši 12,4 milionu eur.

V rámci udržitelnosti si burza stanovila, že nejpozději do příštího roku by měli všichni pěstitelé a dodavatelé splňovat požadavky systému „Floriculture Sustainability Initiative“, který se opírá o tři pilíře: environmentální, sociální a pilíř správné zemědělské praxe. Aby byl pěstitel v souladu s těmito požadavky, musí získat mezinárodně uznávané certifikáty. Pro malé dodavatele však platí speciální režim. Dodavatelé ze zemí, které nejsou považovány v tomto ohledu za rizikové, nemusejí řešit sociální pilíř.

Tento článek vznikl s podporou grantu Journalism Science Alliance.