Investice do zeleně a vodních prvků ve městech se mohou ekonomicky vyplácet, ukazují vědci z Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem. V knize Modrozelená města shromáždili příklady z tuzemských měst a zhodnotili různá opatření.
Obyvatelé Paříže v nedělním referendu rozhodli o tom, že se dalších pět stovek ulic přemění na pěší zóny. Velkoměsto přesto nadále zaostává, pokud jde o zelenou infrastrukturu.
Vedra svědčí krysí a potkaní populaci ve velkých městech, ukázala nová studie. Ta by proto měla počítat s tím, že se zvyšujícími se teplotami stoupnou náklady na řešení problémů spojených s přemnožením těchto hlodavců.
Kvůli zvyšujícím se průměrným teplotám je v Česku stále větší zájem o výsadbu stromů, které dokážou růst mezi rozpálenými chodníky a silnicemi. I proto se tu objevují nepůvodní druhy, jako je jerlín japonský.
Má přednost ochrana památek, nebo životního prostředí? Judikaturní posun ve střetu ochrany klimatu a památkové ochraně nastal v případě rozsudku Krajského soudu v Plzni z listopadu 2022, který se věnoval možnosti instalace fotovoltaických panelů na střeše domu v památkové zóně Plzeň-Lobzy.
Průběžné výsledky několikaletého průzkumu Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně ukazují, že jen dva z deseti stromů vysazených v Česku mají do pěti let po výsadbě šanci dorůst do dospělosti. Největším problémem je nekvalitní nebo žádná následná péče.
Holubi jsou ve městech převážně vnímáni jako škůdci. Jejich trus ničí památky a kolují mýty o tom, že přenášejí různé nemoci. Mnohá města se proto snaží o jejich hubení, velmi často plynem. Ornitologové však namítají, že je to neefektivní metoda.
Do olympiády v Paříži má být Seina čistá tak, aby v ní mohli závodit plavci. Francii to bude stát v přepočtu 34 miliard korun. Pražané by se tolik snažit nemuseli, protože ve Vltavě se koupat dá. Dobře jsou na tom i ostatní velké řeky. Globální oteplování ale kvalitu zhoršuje.
V letních horkých dnech je ve městech často k nevydržení. Přispívá k tomu jev nazývaný tepelný ostrov měst, kdy je teplota v zastavěném území až o několik stupňů Celsia vyšší než v okolní krajině. Tmavé povrchy dosahují až 70 ° Celsia. Řešením jsou modrozelená řešení propojující fungování vody a zeleně.
Tuzemská města kvůli většímu suchu a vysokým letním teplotám mění péči o travnaté porosty. Méně sečená tráva totiž pomáhá zadržovat vodu v půdě a ochlazuje okolí. Nový přístup navíc prospívá i hmyzu.
