V první části článku o oběhovém hospodářství v praxi jsme se věnovali tomu, jak vypadá současná a připravovaná legislativa týkající se cirkularity. Nyní se podíváme na to, které byznysové modely jsou s ní spojené a jak je firmy mohou využít.
Z praxe je konečně slyšet více úspěšných příkladů uplatnění cirkulárních principů. Firmy jako IKEA, Toyota či Pandora dokazují, že cirkularita není prospěšná jen pro životní prostředí a společnost, ale pokud se správně uchopí, tak i pro dodavatele, výrobce nebo distributory. Výhodná je také pro spotřebitele.
Evropská unie má během tohoto roku přijít s aktem o oběhovém hospodářství. S tím souvisí například zpětné získávání kritických surovin z některých výrobků, jejich účinnější sběr či recyklace. Irsko již nyní představilo plán opatření, jak se posunout k cirkulární ekonomice.
Rekonstrukce bývalého sídla Sazky v pražských Vysočanech ukazuje, jak může v praxi vypadat cirkulární přístup ve stavebnictví. Administrativní budova se postupně rozebírá a stavební materiály i vnitřní vybavení nacházejí nové využití.
Prodeji již jednou či víckrát použitých knih se na českém trhu daří. Podle odhadů roste každý rok o desítky procent ročně a všímat si ho tak musí i velké knižní firmy. Protože jinak trh s knížkami spíše stagnuje.
Textilní průmysl patří mezi největší globální znečišťovatele. Abychom méně znečišťovali životní prostředí a spotřebovávali méně zdrojů, je potřeba přejít na cirkulární model výroby, upozorňuje Eva Laláková, odbornice nizozemské společnosti Metabolic.
Cirkulární ekonomika a využívání druhotných surovin je cestou, jak chránit přírodní zdroje. V současné chvíli je ale recyklátu nedostatek. Cirkularita jde v některých případech navíc proti potřebě snižovat uhlíkovou stopu.
V Česku má vyrůst první farma zaměřená na chov mouchy bráněnky. Její larvy konzumují neprodané jídlo a vedlejší produkty z výroby potravin. Pak se usuší a přidávají se do krmiv pro drůbež, ryby nebo domácí mazlíčky. Larví exkrementy navíc slouží jako hnojivo.
Oběhové hospodářství a recyklace jsou jedny z oblastí, které nabízejí nejvíc potenciálu pro snižování uhlíkové stopy. Organizace jako INCIEN usilují o to, aby se s materiály nakládalo s rozmyslem a vracely se do oběhu. To platí pro průmysl, státní instituce, města i jednotlivce.
Simona Babčáková se kromě hraní, moderování či vzdělávání v oblasti komunikace věnuje i řadě environmentálních aktivit. Proč a jak se s probíhající klimatickou změnou vyrovnává ona i děti, kterým se hodně věnuje, vysvětluje v rozhovoru pro Ekonews.