Na Karvinsku probíhá další pokus oživit spornou technologii na likvidaci odpadu. Tentokrát se uchází o více než miliardu korun z peněz určených pro uhelné regiony.
Domácnosti se značně podílejí na plýtvání potravinami, bioodpad tvoří přibližně 40 až 60 procent komunálního odpadu. Zlepšit situaci by chtěla Aneta Špinka se svým projektem sdílených lednic, kam by lidé mohli nosit své přebytky.
Hyzdí okolí, někdy ohrožují životní prostředí a pachatel je zpravidla neznámý. Černé skládky jsou prakticky u každého města a jejich úklid obcím ukrajuje peníze z rozpočtu. Jenom přistavení kontejneru vyjde zhruba na deset tisíc korun.
V Česku se podle odhadů ročně vykouří tolik jednorázových e-cigaret, že by z jejich baterek mohly být akumulátory pro více než 500 elektroaut. Kuřáci často nevědí, kam s nimi, a firmy pověřené jejich sběrem, mlží, když se o jejich recyklaci začne mluvit.
Zelená politika EU dává vzniknout novým byznysovým modelům. Jedním z nich je oběh odpadních plastů. Do něj se zamýšlí pustit rafinérská a petrochemická skupina Unipetrol, a to s využitím chemické recyklace.
Prší méně často, ale intenzivněji. Města na takový příval nejsou připravená, takže voda často teče z chodníků přímo do kanalizace, kde se spojuje se splašky z domácností. Vše pak správci systému v rámci takzvaného odlehčování upouštějí do vodních toků. Nejšpinavější voda je pod velkými městy.
Ministerstvo životního prostředí na jaře určilo jasný směr: zavedení zálohovacího systému PET lahví a nápojových plechovek. Dle plánu ministerstva začne zálohování v půlce roku 2025, ale již nyní úspěšně běží pilotní programy v některých obchodních řetězcích.
Jihomoravská obec Sudice se 480 obyvateli by za rok 2023 mohla od tabákových firem dostat na úklid „vajglů“ 2 064 korun. Celkově by tabákový průmysl měl mezi většinu českých obcí od tohoto roku začít rozdělovat přes 80 milionů korun.
Ministerstvo životního prostředí se chystá zpoplatnit “černé pasažéry” v odpadovém hospodářství obcí . Platit by se mohlo za letáky, noviny, nábytek, matrace, textil, plastová okna, plastové hračky, zahradní náčiní, barvy a laky, a dokonce i gastroodpad.
Na Slovensku se PET lahve a plechovky zálohují od začátku minulého roku. Jediný, kdo proti němu při zavádění protestoval, byly odpadové firmy. A nejsou spokojeny ani dnes. Vadí jim, že musí zajistit minimální procento recyklace všech plastů, z nichž toho nejžádanějšího v popelnicích ubylo.
