Designérka Eva Klabalová usiluje o plně recyklované tenisky. Díky tomu, že do výplně podešví přidává třeba i kávovou sedlinu, se jí postupně daří tomuto cíli přibližovat.
Vybudování hlubinného úložiště jaderného odpadu včetně jeho stoletého provozu má podle úředníků přijít na 130 miliard korun. Bude to ale spíš více. Na jaderném účtu je nyní jen 36 miliard korun a ČEZ tam zatím každý rok posílá asi 1,7 miliardy.
První úložiště vyhořelého paliva z jaderných elektráren na světě vznikne ve Finsku. Ukládat kontejnery s vyhořelým palivem by se do něj měly už za dva roky. „Provoz úložiště bude plně automatický,“ popsal v rozhovoru pro Ekonews Pasi Tuohimaa, manažer komunikace finské společnosti Posiva, která má ve Finsku na starosti nakládání s jaderným odpadem.
Místo pro hlubinné úložiště pro jaderný odpad z Temelína a Dukovan Česko hledá už déle než dvacet let. Teprve letos však dojde k prvním konkrétním krokům.
S útlumem uhelných elektráren skončí jejich dodávky surovin pro stavebnictví, které dnes nahrazují materiály, jako je písek, štěrk, sádrovec či cement. Jednou ze společností, jež je závislá na vedlejších energetických produktech, je společnost Rigips z nadnárodní skupiny Saint-Gobain. Ten si plánuje zásoby energosádrovce až na 20 let.
Česko hledá úložiště radioaktivního odpadu z jaderných elektráren. Ve hře jsou čtyři lokality. O obří důlní stavbu, která bude v provozu přibližně sto let a jejíž budování přinese ekologické i sociální výzvy, ale nikde nestojí. „Kdybychom mlčeli, je to prostě špatně,“ říká jeden ze starostů dotčených obcí.
Běžná praxe ukládání většiny odpadu na skládku má za pár let skončit. Obce, odpadové firmy a energetici společně hledají jiné cesty, jak odstranit to, co nejde recyklovat. „Odpad z černých popelnic se bude hodit spíš pro palivo pro fluidní kotle tepláren, protože má nižší výhřevnost,“ říká Jakub Kos ze společnosti FCC Environment.
Podle aktuální zprávy Global Deposit Book 2022 organizace Reloop je na světě přes pět desítek zálohovacích systémů pro nápojové plechovky a PET lahve. Do roku 2026 bude na základě odhadů zprávy žít 748 milionů v jurisdikcích se zálohovacími systémy, což je dvojnásobek oproti aktuálními stavu.
Česko už dvacet let hledá místo, kde vybudovat hlubinné úložiště jaderného odpadu. V roce 2020 byly z devíti lokalit vybrány čtyři, z nichž má vzejít „vítěz“. Ani jedna z obcí o výhru ale nestojí. Tento týden jde do vlády zákon, který má komunikaci s obcemi zlepšit. Podle kritiků je ale nedostatečný.
Matěj Machek se poprvé setkal s tématem hlubinného úložiště jaderného odpadu už při své disertační práci. Pak ho oslovili zástupci obcí, zda by jim pomáhal po odborné stránce. Jeho pohled je jasný. Společnost se pustila před desítkami let do budování jaderných elektráren, aniž by věděla, co jednou udělá s jaderným odpadem.
