Firmy, které to myslí se svým zeleným podnikáním vážně, přemítají nejen nad svými produkty, ale i jejich balením. Český výrobce ekodrogerie Tierra Verde po letech dospěl k tomu, že nejlepším řešením jsou vratné plastové obaly.
Odpadový Oskar spolku Arnika už podeváté hodnotí tuzemské obce. Uspět v soutěži mohou ty, které produkují méně než 150 kg směsného komunálního odpadu na obyvatele a rok. Pro drtivou většinu to je nedostižný cíl.
Pražanům se zjednoduší třídění. V ulicích metropole se totiž postupně začínají objevovat černožluté kontejnery, do kterých lze vhazovat plasty, kovy i tetrapaky. Změna je možná díky nové třídicí lince v Chrášťanech u Prahy.
Perfluorované a polyfluorované látky neboli „věčné chemikálie“ se podle amerických vědců nacházejí ve většině značek toaletního papíru. Nezáleží na tom, jaké je v něm zastoupení recyklátu.
Francouzské restaurace řetězce McDonald’s se proměnily. Hranolky, saláty, limonády se podávají v miskách či kelímcích, které po použití putují do myčky. S jednorázovým nádobím je při konzumaci na místě konec. České pobočky čekají na výsledky testů.
Když v obchodě člověk nakupuje potraviny bez obalu, nejspíš si je nasype z kapsle společnosti Miwa Technologies. Svůj byznys totiž založila právě na bezobalových řešeních pro obchodní řetězce. Vedle řetězců teď plánuje expandovat do firem, popisují členové vedení firmy Mirek Lizec a Ivana Sobolíková.
Co se děje s textilem z kontejnerů. „Našli jsme v nich protézu, panenku Sindy i kohouta bez hlavy,“ popisují pracovnice skladu společnosti Potex, provozující v Praze a středních Čechách více než 600 kontejnerů.
Pitná voda je ze své podstaty udržitelná, protože "bez obalu" vytéká doma z kohoutku. Ne ale vždy. V případě havárie vody je možné, že vám před dům nepřistaví v Praze cisternu, ale modré kádě s desítkami plastových nerecyklovatelných sáčků s vodou.
Martinovi Dlouhému loni v říjnu zazvonil telefon. Když ho zvedl, nevěřil vlastním uším. Hlas na druhé straně mu sdělil, že byl náhodně vybrán, aby jel diskutovat do Bruselu, jaká opatření by měla Evropská unie zavést pro omezení plýtvání potravinami.
V Evropské unii vzniklo v roce 2020 podle odhadů 57 milionů tun potravinového odpadu. To představuje 127 kilogramů na obyvatele a vyjádřeno v penězích jde o 130 miliard eur, tedy 3,1 bilionu korun.
