Experiment ministerstva životního prostředí a datové společnosti Adastra Lab prokázal, že jen asi 20 procent PET lahví vyhozených do žlutého kontejneru skončí v recyklačním zařízení, 12 procent jich zamířilo rovnou na skládku.
Pro představu o pohybu vytříděných PET lahví umístili autoři průzkumu sledovací zařízení do sta kusů prázdných 0,7litrových PET lahví, které vhodili do kontejnerů určených na plasty po celém Česku. Pohyb PET lahví sledovali tři měsíce, 70 z nich vysílalo data po celou dobu projektu. Jedná se o malý vzorek lahví, ale výsledky experimentu naznačují, že ze všech PET lahví uvedených na trh se v Česku dostane k recyklaci jen o něco málo více než polovina.
„V současném systému se daří vytřídit jen 75 procent (separovat do žlutého kontejneru, pozn. aut.) PET lahví. V tomto světle experiment ukázal, že ze všech prodaných PET lahví má reálnou šanci na recyklaci jen každá druhá (58,9 %). A to ještě za předpokladu, že všechny PET lahve, které se dostanou ke třídičkám, budou odeslány do recyklačních center, a ne k energetickému využití,“ sdělil ministr životního prostředí Petr Hladík.
Pokud se výsledky experimentu vztáhnou k celkovému množství PET lahví uvedených na český trh, do recyklačních center putuje přes třídicí linku 19,3 procenta petek a 39,6 procenta zůstává několik měsíců v třídírnách odpadů nebo ve sběrných dvorech. Dalších 11,8 procenta PET lahví cestuje do míst specifikovaných jako skládka odpadů a skládka s dotřiďovací linkou, bez zastávky na třídicí lince.
Celkem 4,3 procenta lahví původně vhozených do žlutého kontejneru skončila v „jiných lokacích“ (během experimentu to byla například louka, čerpací stanice či parkoviště u rodinného domu). Téměř každá desátá PET lahev putuje do zahraničí (v případě experimentu nejčastěji k recyklaci na Slovensko či do Francie).
„Použili jsme naše IoT čipy, navržené s ohledem na životní prostředí i nízké náklady, a zároveň tak, aby nijak neomezily celý proces nakládání s odpady. Propojili jsme je s IoT platformou, která poskytovala vizuální přehled o pohybu lahví v reálném čase,“ popsal experiment CEO Adastra Lab Petr Blabla.
Zálohový systém zavedou v Rakousku i Polsku
K přesnější evidenci toků petek a k efektivnějšímu využití materiálu podle ministerstva pomůže uzavření smyčky pomocí centrálně řízeného zálohového systému na PET lahve a nápojové hliníkové plechovky, který by v Česku mohl začít fungovat od roku 2026.
Systém zálohování existuje v 16 evropských zemích, od ledna 2025 by se měl rozšířit rovněž v Rakousku a Polsku. Zatímco Česko se za 24 let sběru přes barevné kontejnery dostalo na 75 procent vysbíraných PET lahví, na Slovensku, kde je začali zálohovat v roce 2022, se podařilo během dvou let zvýšit míru třídění PET lahví ze 60 na 92 procent.
„Po odevzdání operátorovi budou všechny vrácené PET lahve odvezeny do třídicích zařízení a poté k recyklaci. Recyklát je následně využit primárně k výrobě nových PET lahví. To vše se děje v uzavřené cirkulární smyčce s centrálně řízenou logistikou, což minimalizuje ztráty materiálu,“ doplnil Hladík.
Zákon, který počítá se zavedením zálohového systému PET lahví, připravilo ministerstvo životního prostředí a během letních měsíců by jej měla projednat vláda. Evropská směrnice stanovuje cíl pro sběr plastových lahví na jedno použití: do roku 2029 mají státy vybrat 90 procent petek uvedených na trh (s dílčím cílem 77 % do roku 2025). Pokud dokážou cíle dosáhnout jiným způsobem, nemusejí zálohový systém zavádět.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
