Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Energetické družstvo Hnutí Duha je jedním z průkopníků komunitní energetiky v Česku. Jeho členem je i ekologická farma Probio v jihomoravských Velkých Hostěrádkách.
Na drahenických pastvinách se krávy přesouvají každý den tak, aby tráva měla čas dorůst a půda regenerovat. Taková pastva pomáhá krajině a farmářům šetří peníze. Přesto ji zatím v tuzemsku zkouší málokdo.
V podhůří Jizerských hor v Raspenavě se nachází ekologická levandulová farma, která zaměstnává sociálně znevýhodněné. Adéla Heindorferová podnik provozuje pátým rokem a přes „covidové“ začátky dokázala okolí proměnit v místo, kde se mohou lidé občerstvit levandulovou limonádou, nakoupit v obchůdku nebo si jen odpočinout.
Dlouhodobé používání biouhlu či biocharu na zemědělských pozemcích zvyšuje výnosy, odhalila analýza více než čtyř stovek studií. Emise spojené s farmařením naopak snižuje.
Případ rodinné bezové Farmy Křížov nedávno upozornil na to, že zákony upřednostňují konvenční zemědělce před ekologickými. Ti ekologičtí totiž nemohou používat všechny své pozemky pro produkci a musí vytvářet ochranné pásy, konvenční ne.
Ve středočeských Milošovicích na Kutnohorsku stojí Farma Cihlář, kde se selská tradice snoubí s regenerativními postupy. Rodinný podnik se snaží rozvíjet poctivé zemědělství a vyrábí mléčné produkty s respektem k přírodě i zvířatům.
„Stejně jako neexistuje legislativa na využití šedých vod, tak neexistuje legislativa na využití odtoků z čistíren. V Itálii nebo Španělsku, kde je problém s vodou, se ale voda z čistíren efektivně využívá pro závlahy,“ uvádí Libor Novák.
Desítky tisíc lidí v okolí francouzské obce Buschwiller nesmějí pít zamořenou vodu. Zdrojem kontaminace je blízké letiště, kde se dekády používaly hasicí pěny s obsahem takzvaných věčných chemikálií. Zákaz je ojedinělý, ale tyto látky se vyskytují po celé Evropě včetně Česka.
Na Farmě Markových na Znojemsku se pěstuje na dvacet druhů různých plodin. Vedle tradičních obilovin se jedná o olejniny, jako je mák modrý, len olejný a další. Za studena lisují na devět druhů olejů z vlastních semen a poslední tři roky hospodaří na celé výměře regenerativně.
Jedenáct procent z 252 léků, které jsou pro lidstvo podle Světové zdravotnické organizace základní, je výhradně rostlinného původu. To znamená, že bez přírodních zdrojů by o ně lidstvo přišlo. Vyrobit je totiž neumí.
