Zemědělství
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Diverzifikace je hlavní motto, kterým se řídí Horákovi, rodina sedláků z Choťovic v Polabí. Letošní vítězové soutěže EY Podnikatel roku v kategorii Cena České televize za udržitelné podnikání 2024 mají 600 hektarů polí a luk, chovají prasata a skot, provozují i vlastní restauraci.
Ministerstvo zemědělství plánuje změnu pravidel pro prodej drůbeže ze dvora. Hodlá zvýšit počet kusů, které farmáři budou moci prodat, ze současných 35 kusů týdně přinejmenším na dva tisíce ročně. Ve hře je ale ještě inspirace Francií.
Ve středočeských Klučenicích žije 476 obyvatel, kteří hledají cestu k energetické soběstačnosti. Část obce už několik let vytápí bioplynová stanice, ve škole zase topí štěpkou z okolních lesů a využívají fotovoltaiku na střeše. A v plánu jsou i další věci.
„Projevy výjimečného sucha teď pozorujeme v Krušných horách, v Českém Švýcarsku a Orlických horách,“ zhodnotil minulý týden portál Intersucho. Situace se sice oproti začátku března zlepšila, ale riziko, že přijde další suchý rok, přetrvává.
Italský plán obnovy a odolnosti loni podpořil agrovoltaiku štědrou dotací. Dvojí využití půdy se rozhodla vyzkoušet pětistovka projektů o celkové kapacitě přesahující 1,5 gigawattu. Nedůvěra Italů v obnovitelné zdroje i zájmy mafie jim však komplikují situaci.
„Lidé si dříve nedovolili přehradit celý tok. Plavili dřevo, zajímalo je, jak táhnou ryby,“ uvádí Martina Paulíková ze slovenské pobočky Světového fondu na ochranu přírody (WWF). Věří, že když se z vodních toků odstraní zbytečné překážky, vrátí se do nich život a pomůže to i proti povodním.
Výzkumníci na České zemědělské univerzitě v Praze už dva roky zkoumají, jak skloubit výrobu elektrické energie a pěstování plodin. Výsledky zatím ukazují, že plody malin pod agrovoltaikou jsou shodné s těmi bez panelů.
Farmář Karel Kalný ze statku Mitrov na Vysočině před pěti lety vyzkoušel se svým skotem regenerativní pastvu, a nemohl už jinak. Pochopil, že tím pomáhá půdě a půdním mikroorganismům, zadržuje vodu v krajině a zároveň jsou jeho zvířata zdravější.
Krnovsko patřilo při loňských zářijových povodních mezi nejzasaženější oblasti. Lichnov ale vyvázl bez větší újmy. Místní jsou přesvědčeni, že za to vděčí poldrům, které systematicky budují poslední dekády.
Pěstování plodin ve spojení s výrobou elektřiny je v tuzemsku na začátku, nicméně už po něm pokukují velcí hráči. Ve Francii se agrovoltaika osvědčuje třeba při pěstování révy.