Zemědělství
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Desítky tisíc lidí v okolí francouzské obce Buschwiller nesmějí pít zamořenou vodu. Zdrojem kontaminace je blízké letiště, kde se dekády používaly hasicí pěny s obsahem takzvaných věčných chemikálií. Zákaz je ojedinělý, ale tyto látky se vyskytují po celé Evropě včetně Česka.
Na Farmě Markových na Znojemsku se pěstuje na dvacet druhů různých plodin. Vedle tradičních obilovin se jedná o olejniny, jako je mák modrý, len olejný a další. Za studena lisují na devět druhů olejů z vlastních semen a poslední tři roky hospodaří na celé výměře regenerativně.
Jedenáct procent z 252 léků, které jsou pro lidstvo podle Světové zdravotnické organizace základní, je výhradně rostlinného původu. To znamená, že bez přírodních zdrojů by o ně lidstvo přišlo. Vyrobit je totiž neumí.
Karel Makoň jezdí za labutěmi, které spolkly rybářský vlasec, za čapími mláďaty zamotanými v igelitu, za dravci a vysokou zvěří sraženými na silnicích. V sezóně mu telefon zvoní po třech minutách. Už 33 let totiž vede Záchrannou stanici živočichů Plzeň.
Na obnovu přírody je každoročně potřeba zhruba 65 miliard eur. Jedním ze způsobů, jak je zajistit, se mohou stát přírodní kredity připravované v Evropské unii. Jak ale ocenit přírodu?
„Když teď řešíme protipovodňovou ochranu ve městech, tak víme, že není ideální nechat vodu co nejrychleji odtéct. Musíme ji zadržet už někde nad městem,“ říká Jana Kalibová z České zemědělské univerzity.
Zatímco Evropa čelí bezprecedentním výzvám od klimatické krize přes zdravotní prevenci až po potravinovou bezpečnost, ministerstvo zemědělství a zástupci živočišného průmyslu soustředí svou energii na to, jak zakázat názvy jako „sójový párek“. Je opravdu tohle priorita doby?
Celosvětový úbytek mrchožroutů, jako jsou hyeny a supi, ohrožuje nejen ekosystémy, ale také lidské zdraví. Aktuální studie vědců ze Stanfordovy univerzity odhalila nové souvislosti.
Poptávka pro prodejních automatech na různé farmářské produkty stoupla za poslední roky o stovky procent. Prodává se přes ně všechno od mléka po brambory. Farmáři některé automaty doplňují i čtyřikrát denně. Postavit byznys jen na nich se ale nedá.
Čtyři pětiny niv z oblasti nejdelší řeky Evropské unie a jejích přítoků se za poslední století ztratily. Na pitné vodě z Dunaje je přitom v Evropě závislých asi dvacet milionů lidí. Jak tento trend zvrátit?