Začátek lyžařské sezony se v italském Jižním Tyrolsku vydařil. Počasí přálo a sněhu bylo dost. V posledních letech to ale ani tady, v obřích Dolomitech, nemusí být pravidlem. Dopady klimatické změny pociťují zejména kvůli rostoucí průměrné teplotě a nevyzpytatelnému počasí.
Oběhové hospodářství a recyklace jsou jedny z oblastí, které nabízejí nejvíc potenciálu pro snižování uhlíkové stopy. Organizace jako INCIEN usilují o to, aby se s materiály nakládalo s rozmyslem a vracely se do oběhu. To platí pro průmysl, státní instituce, města i jednotlivce.
Atmosféra na nejdůležitější klimatické konferenci roku, COP28, druhý týden houstne. Skoro dvě stě států se snaží domluvit na konci uhlí, ropy, zemního plynu a hraje se o slovíčka.
Už více než týden probíhá v Dubaji hlavní klimatická konference roku COP28. Jaké výsledky zatím přinesla? Jednání o financích pro nejchudší a postižené země, několik deklarací, konec uhlí, ale i více jádra.
Od klíčových představitelů států, kteří právě jednají na 28. konferencí OSN o změně klimatu v Dubaji se čekají řešení, jak udržet globální změny klimatu v mezích, které budou pro lidstvo zvládnutelné. Premiér Petr Fiala však namísto toho věnuje svoji pozornost návrhu na ztrojnásobení jaderné energie.
Ceny olivového oleje se oproti loňsku více než zdvojnásobily a nadcházející sezóna nevypadá o moc lépe. Španělská úroda má být poloviční, což bude dále ceny tlačit vzhůru. Na vině jsou hlavně sucha spojená s klimatickou změnou.
Těžba nerostů přímo z mořského dna se má rozběhnout v příštích letech. Bioložka a oceánografka Patricia Esqueteová varuje před jejími dopady. „Ještě jsme nezačali. Můžeme tak vystoupit ze začarovaného kruhu, ve kterém neustále řešíme dopady našich činů až potom, co je uděláme,“ říká v rozhovoru pro Ekonews.
Letos v prosinci dojde k prvnímu oficiálnímu vyhodnocení plnění Pařížské dohody o změně klimatu na konferenci COP28. Již teď je z dostupných dat jasné, že se nepodaří udržet nárůst globální teploty pod 1,5 °C.
Regulace tlačí firmy k tomu, aby měřily svou uhlíkovou stopu a snažily se o její snížení. Mohou k tomu využívat i takzvané offsety spočívající v tom, že si firma od někoho koupí určité množství oxidu uhličitého odstraněného z atmosféry. Tyto „odpustky“ ale ne vždy fungují tak, jak se jejich prodejci i kupci tváří.
Z 25 největších světových ropných a plynárenských společností jich 24 nemá žádné proveditelné a klimatické cíle. Veřejnost ale naštěstí není proti korporacím, které ničí klima, bezmocná: celosvětově aktuálně probíhá kolem šedesáti soudních sporů o ochranu klimatu proti "špinavé stovce" firem.
