Průměrná roční teplota v Česku letos poprvé v historii měření možná přesáhne deset stupňů Celsia. Každoroční konference COP, která se na klimatické změny zaměřuje, nicméně převratné novinky nepřinesla. Hlavním výsledkem je, že bohatí budou platit více.
Konference COP 29 skončila v ázerbájdžánském Baku v neděli. Summit provázely hádky i kontroverze a z pohledu zemí ohrožených klimatickou změnou skončil zklamáním. Hrálo se o peníze.
Letošní summit se převážně zaměřil na finance, a proto také získal přezdívku Finance COP. Hlavním výsledkem čtrnáctidenních jednání byla shoda na novém financování rozvojových zemí. Ty budou od bohatých nově dostávat 300 miliard dolarů ročně (přes sedm bilionů korun) až do roku 2035. Původního závazek sto miliard dolarů, který má vypršet v roce 2025, se tak zvýšil na trojnásobek.
Je potřeba připomenout, že na sto miliard dolarů se dosavadní pomoc vyšplhala teprve v roce 2022, dva roky poté oproti původnímu plánu. Eurokomisař pro klima a čisté hospodářství Wopke Hoekstra výsledek označil jako „začátek nové éry“ a vnímá ho jako realistický a dosažitelný.
Zatímco zástupci OSN nebo Evropské unie považují dosaženou částku za úspěch, podle chudších a zranitelných zemí je málo ambiciózní až směšně nízká.
„Příliš pozdě a příliš málo“
Na konečný výsledek jednání reagovala podle britského serveru BBC kriticky Indie i řada dalších států: „Navrhovaná částka je zoufale nízká. Je to naprosto nicotná suma,“ komentovala zástupkyně Indie Leela Nandanová.
„Naše ostrovy se potápějí. Jak můžete očekávat, že se vrátíme do svých zemí k ženám, mužům a dětem se špatnou dohodou?“ dotazoval se Cedric Schuster, předseda Aliance malých ostrovních států, která sdružuje 39 zemí. Zástupci skupiny The African Group of Negotiators, která shromažďuje vyjednavače ze všech afrických států, popsali závazek jako „příliš malý“ a přicházející „příliš pozdě“.
Výsledné dohodě předcházela tradičně komplikovaná jednání, která se v sobotu dostala až na pokraj kolapsu, když skupina reprezentující malé ostrovní státy na protest odešla z jednací síně. Stalo se tak poté, co návrh částky z požadované sumy okolo 500 miliard dolarů během jednání klesl na 250 miliard.
Zmíněných 300 miliard dolarů ročně mají platit bohaté země do Fondu ztrát a škod, přičemž jde zejména o Spojené státy a Evropskou unii. Hlavním argumentem je, že se průmysl rozvinutých zemí podílel na klimatické změně výrazně větší měrou než těch ostatních.
Bohaté státy ovšem namítají, že by se do financování měla zapojit i Čína a Indie, které patří spolu s USA mezi největší současné znečišťovatele. Přispívat by například podle bývalého ministra pro energetickou bezpečnost Velké Británie Grahama Stuarta měly i Saúdská Arábie, Katar či Spojené arabské emiráty, zkrátka země vydělávající na těžbě ropy.
Výsledkem je to, že na naplnění Fondu ztrát a škod do výše 300 miliard dolarů se mají kromě rozvinutých zemí podílet i soukromé společnosti. A závěrečná zpráva vyzývá Čínu a země Středního východu, aby se více podílely na dobrovolné bázi. Čína se přitom většímu zapojení do financování nebrání, podle svých zástupců pouze nechce být oficiálním dárcem a podle nastavených pravidel ani být nemůže, napsala agentura Bloomberg. Tvrdí přitom, že od roku 2016 už na různé projekty přispěla kolem 26 miliard dolarů.
Obchod zemí s uhlíkovými povolenkami prošel
Účastníci konference se rovněž dohodli na pravidlech globálního obchodu s uhlíkovými povolenkami. Otevře se tak nový trh, na který bude dohlížet OSN. To umožní zemím obchodovat s povolenkami mezi sebou, ale i s firmami. Centralizovaný systém obchodování by měl začít fungovat příští rok a měl by přinést miliardy dolarů na nové projekty v boji proti následkům klimatické změny. Zástupci průmyslu se obávají, že pravidla nejsou nastavena dostatečně přísně a že hrozí obchod s kredity, které budou mít nízkou environmentální hodnotu, informovala agentura Bloomberg.
Zásadním bodem, který se letos nepodařilo posunout, je odstup od fosilních paliv, na němž se zúčastněné státy dohodly loni v Dubaji. Jakýkoliv postup zbrzdily země, které jsou na ropě a plynu závislé, zejména arabské státy. Během jednání byla obviněna Saúdská Arábie, z toho, že jeden z jejích zástupců údajně prováděl změny v projednávaném textu, uvádí The Guardian. Odklonu od ropy se bránil také Ázerbájdžán. Zbrzďování postupu v otázce fosilních paliv tak dále podněcuje diskusi, zda mají státy, které jsou na těchto zdrojích přímo závislé, hostit klimatickou konferenci.
Hodně diskutovaným tématem bylo znovuzvolení Donalda Trumpa do čela Spojených států a obavy z toho, že jeho nástup do funkce ovlivní dojednané závazky. „I když federální vláda pod vedením Donalda Trumpa pozastaví činnost v oblasti klimatu, práce budou ve Spojených státech pokračovat s odhodláním, nadšením a vírou,“ sliboval vyslanec USA John Podesta.
Třicátou klimatickou konferenci má příští rok hostit brazilský Belém. Řešit se má například zmíněný odstup od fosilních paliv či ztrojnásobení kapacity obnovitelné energie v tomto desetiletí, či jak zajistit, aby do rozvojových států do roku 2035 doputovalo 1,3 bilionu dolarů ročně.
Tereza Koudelová
Tereza studuje žurnalistku na FSV UK. Je spoluzakladatelkou české pobočky mezinárodní organizace Sea Shepherd, která se zabývá ochranou mořských ekosystémů. Nejradši píše o všem, co se pojí s oceány.
