Výroba elektřiny a tepla v současnosti produkuje necelých třicet procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Globální spotřeba elektřiny trvale roste kvůli průmyslu, datacentrům i dopravě. Aby nerostly také emise, poptávku mají pokrýt obnovitelné a jaderné zdroje.
Když skupina Sev.en Pavla Tykače přebírala od ČEZ o tři roky dříve hnědouhelnou elektrárnu Počerady, vysvětlovala to tím, že se chce včas připravit na plnení emisních limitů. Nyní žádá o jejich prodloužení až o další téměř tři roky.
Do sítě se v tuzemsku loni připojilo podle dat distributorů přes 82 tisíc nových fotovoltaických elektráren s výkonem přesahujícím 970 megawattů. Většinu z nich si pořídili majitelé rodinných domů, vlastní soláry ale buduje také stále více firem.
Loňský rok byl prvním, kdy mohli obyvatelé bytových domů jednodušeji sdílet elektřinu z fotovoltaiky. Nových instalací přibylo zhruba 40, řádově více projektů je v jednání. Na nových domech už jsou solární panely u developerů jako Skanska součást každého projektu.
Česko čeká příští rok schvalování řady strategických dokumentů, které ovlivní nastavení energetické a klimatické politiky země na dlouhé roky dopředu. Nevládní organizace volají po tom, aby byla stanovena jasná strategie a kroky, jak země dosáhne klimatické neutrality.
Roztočené větrné elektrárny na pobřeží Baltského a Severního moře a k tomu nízká spotřeba elektřiny vedly přes svátky k poklesu velkoobchodní ceny elektřiny na nulu, někdy dokonce i pod ní.
Na vznik energetických komunit poputuje 98 milionů korun. Ministerstvo životního prostředí chce pomoct minimálně čtyřiceti projektům. Na podání žádosti se připravuje i vinařská obec Brumovice poblíž Břeclavi.
Velká zařízení na energetické využití odpadu (ZEVO), lidově nazývané spalovny, v tuzemsku nyyní fungují čtyři. Zpracovávají každoročně zhruba 700 tisíc tun odpadu, přičemž podle zákona ho můžeme v Česku likvidovat více než dvojnásobek.
Hlubinné úložiště jaderného odpadu se v Česku hledá už přes dvacet let. Nový zákon měl pomoci nalezení dohody mezi obcemi a státem. Podle obcí z něj ale vypadl důležitý bod, bez nějž budou jednání blokovat.
Zatímco žádosti o připojení fotovoltaických elektráren počítají distribuční společnosti na tisíce měsíčně, větrníků donedávna spíše na prstech jedné ruky. V posledních měsících ale zájem i o ně stoupá. Podle vládního plánu se jich má do roku 2030 postavit zhruba dvě stě.
Dvacítka firem a institucí se spojila v Alianci pro bezemisní budoucnost (ApBB). Společnosti, mezi kterými jsou třeba ČEZ, Škoda Auto, Komerční banka či stavební firma Wienerberger, chtějí českému průmyslu usnadnit přechod na nízkoemisní modely a technologie.
