Výroba elektřiny a tepla v současnosti produkuje necelých třicet procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Globální spotřeba elektřiny trvale roste kvůli průmyslu, datacentrům i dopravě. Aby nerostly také emise, poptávku mají pokrýt obnovitelné a jaderné zdroje.
Uhlí je v Evropské unii již zcela okrajovým zdrojem elektřiny. Na výrobě elektrické energie se podílí ani ne deseti procenty, uvádí v nedávno zveřejněné zprávě mezinárodní think-tank Ember.
Fotovoltaiky na balkoně vyrobí dost elektřiny, aby uspokojily spotřebu počítače, monitoru, wi-fi, LED osvětlení nebo akvária. Na myčku nebo pračku už nestačí. Na balkon se dají pořídit za zhruba 70 tisíc korun včetně instalace.
I těm nejefektivnějším tuzemským uhelným elektrárnám se za pár let přestane ekonomicky vyplácet fungování. Jenže pokud za ně nevznikne náhrada, stát je bude dotovat a udržovat v chodu.
Dva bloky uhelné elektrárny Chvaletice zatím musí zůstat v provozu. Důvodem přitom není, že by se Česko neobešlo bez elektřiny z nich. Mnohem důležitější je schopnost Chvaletic regulovat napětí a jalový výkon. A to bude s největší pravděpodobností zapotřebí zejména v letních měsících.
Mechanismus CBAM komplikuje obchod, zvyšuje cenové rozdíly a vysílá rozporuplné signály směrem k investicím do čisté energie v regionu, který usiluje o vstup do Unie. Náprava přitom nepřijde rychle.
Tuzemským uhelným elektrárnám zvoní hrana, což pro zdejší elektrizační soustavu znamená problém k řešení. Bez konvenčních elektráren vznikají potíže s řízením napětí nebo s obnovováním soustavy po blackoutu, vysvětluje Zdeněk Müller z ČVUT v Praze.
Magistrát chce nakonec veřejné osvětlení modernizovat jinak. V lednu totiž deset tisíc lidí podepsalo petici proti výměně sodíkových lamp za nové LED. Bojí se dopadů na přírodu i zdraví lidí. Stará svítidla přitom obsahují jedovatou rtuť a čeká je zákaz.
Evropa po odstřižení od ruského plynu rychle vsadila na americké LNG. Jenže geopolitika se mění. Nejbezpečnější cesta je vyrábět co nejvíc plynu doma. V Česku dnes startujeme z malé základny, ale s obrovským prostorem k růstu.
Evropě se zatím nedaří plnit cíle v oblasti větrné energie na moři. Čínští výrobci větrných turbín, kteří představují více než půlku celosvětové kapacity, se zároveň snaží expandovat. Zda je o co stát se ptají v nové studii vědci z Oxfordského institutu pro energetická studia.
Respektujeme požadavky státu, který musí pracovat s dostupnými finančními prostředky a realistickým výhledem příjmů z emisních povolenek. Důležité však je, aby plánované změny v programu Nová zelená úsporám byly kvalifikovaně připraveny a srozumitelně komunikovány.
