Zemědělství
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Rodinná ekofarma Člupy v Bučovicích na Vyškovsku vyrábí sýry v biokvalitě. Její majitelé Kamil a Markéta Šediví kromě toho nabízejí exkurze po hospodářství a luxusní ubytování v přírodě.
Zakladatel značky Probio Martin Hutař za 33 let rozjel tolik aktivit na poli ekologického hospodaření, že je složité je dostat do jedné věty. Vedle produkce biopotravin v „ptáčkových obalech“ je jedním z jeho hlavních projektů ekofarma, která slouží jako laboratoř pro ty, kteří chtějí hospodařit šetrně.
Kousek od Uherského Brodu se rozkládají pozemky rodinné farmy Šobáňových. Nachází se v třítisícovém Vlčnově a nabízí jak mléčné výrobky, tak maso. Postupem času tady navíc přecházejí na regenerativní zemědělství.
Na trhu je nepřeberné množství mouk, od klasických až po alternativní, jako jsou špaldová či pohanková. Většina pochází z konvenčního hospodaření, dostupné jsou ale i mouky v bio kvalitě. Liší se nějak při pečení?
Sestry Jolana a Elena Šádkovy měly doma odjakživa zelenou džungli. Když začaly rostliny prodávat, zjistily, že lidé stojí i o rady s pěstováním. Dnes mají e-shop, pořádají workshopy a chodí se starat o pokojovky k lidem domů.
Školy musí od tohoto školního roku zařadit do jídelníčku určité množství biopotravin. Údaje projektu Skutečně zdravá škola ukazují, že stačí vyměnit obyčejné brambory za jejich bio variantu a budou mít splněno. Bez výrazného navýšení nákladů.
Jednotná pravidla pro tvorbu offsetů z uhlíkového lesnictví a zemědělství mají podpořit dosažení klimatických cílů Evropské unie do roku 2030. Certifikace budou platné pět let.
Zhruba třetina obilí, z něhož vyrábí mouku Mlýn Perner pochází z regenerativního zemědělství, které je k půdě šetrnější. Jak uvádí jednatel Daniel Perner, dělá to kvůli klíčovým zákazníkům, což jsou obchodníci a potravinářské firmy. Řada z nich ale v posledním roce couvla.
Hospodářská zvířata se v příštím roce budou moci pást v lese, pokud s tím jeho vlastník bude souhlasit. Podmínkou je, že lesní pastva neomezí právo volného vstupu do lesa. Les se totiž až na pár výjimek nesmí oplotit.
Speciální „motýlí osivo“ pomáhá chránit vinice před erozí. Směs žlutě kvetoucích jetelovin, která původně vytvářela útočiště pro opylovače na jihomoravských loukách, odolává silným dešťům i suchu.