Firmy neopouštějí téma ESG, ale čím dál častěji se rozhodují o něm tolik nekomunikovat. Globální krize na mnoha úrovních polarizuje společnost, takže převažuje „strategické mlčení“ firem. Vyplývá to z šetření výzkumné agentury Ipsos.
Česko je v oblasti rozvoje obnovitelných zdrojů na chvostu Evropské unie, jak ukazují data evropského statistického úřadu Eurostat. Akcelerační zóny, které má do konce srpna po připomínkách veřejnosti schválit vláda, tomu mohou pomoci.
„Téměř šestinásobně jsme snížili plochu pro výstavbu větrných elektráren,“ pochlubil se vládní zmocněnec Filip Turek při prezentaci dnes zveřejněného návrhu mapy akceleračních zón. Turek ale vychází z čísel, která nikdo nebral v potaz a jež nedávají smysl.
Ministerstvo místního rozvoje zveřejnilo návrh zamýšlených akceleračních zón. V akceleračních zónách bude možné stavět větrné a fotovoltaické elektrárny ve zjednodušeném režimu.
Ministerstvo životního prostředí slíbilo kompenzaci za přípravu projektů těm, kteří loni těsně nestihli podat žádost o dotaci v programu Nová zelená úsporám. Mělo jít o „pomoc“ lidem, kteří se kvůli nečekanému konci programu ocitli ve finančních problémech. Resort tím ale dal prostor vydělat i některým „šikovným“poradcům a firmám.
„Úplně chápu, že někdo nechce mít větrník za domem nebo poblíž domu. Chápu, že pro někoho to může být emočně náročné, pokud v krajině, kterou má rád, vyroste nějaká stavba. Ale přijde mi škoda, když se do debaty přidávají věci, které nejsou pravdivé,“ uvádí student Tadeáš Čech.
Každý rok se do životního prostředí v Evropské unii dostane cíleně kolem 145 tisíc tun mikroplastů. Používají se v kosmetice či zemědělství. Až dva miliony tun mikroplastů za rok se ale do okolí dostávají neúmyslně třeba z obalů od čokoládových velikonočních vajíček. Kde všude se nacházejí?
Keříková rajčata z tuzemska jsou dnes na trhu dostupná prakticky celoročně, což je možné díky hydroponickému způsobu pěstování ve sklenících, kde lze svítit i topit. Krize má ale na ekonomiku pěstitelů negativní dopad. Další velký rozmach skleníků proto nelze očekávat.
David Němeček Slonim je členem expertní skupiny Evropské komise, jež se má zabývat zavedením takzvaných biodiverzitních kreditů. „Projekt se mimo jiné snaží poučit z neúspěchů na globálním trhu s uhlíkovými kredity, jehož funkčnost se dlouhodobě potýká s problémem greenwashingu,“ uvádí.
Evropský systém pro obchodování s emisemi čelí zátěžovému testu. V Unii přibývá jeho kritiků, zástupci průmyslu si stěžují, že jim nakupování povolenek neúměrně zvyšuje náklady. O budoucí podobě systému rozhodnou příští měsíce.
