Zaniklé německé vesnice vystřídala v Ralsku armáda. Dnes je tu po třech dekádách divočina protkaná cyklostezkami. Bývalý vojenský prostor ale čekají další změny. Už teď tu je největší český solární park a Liberecký kraj plánuje další.
Technická správa komunikací hlavního města Prahy ničí plevel v chodnících glyfosátem, který Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny považuje za karcinogenní. Jinde přitom našli bezpečnější a ekologičtější řešení.
Bývalý vojenský újezd Milovice – Mladá ukazuje, že pozemky po sovětských vojskách mohou prospět přírodě. Ve středočeské lokalitě divocí kopytníci pomáhají se zachováním populace čím dál vzácnějších motýlů. „Svinčík“ po působení armády ale nikdy úplně nezmizí.
Obhájkyně životního prostředí a demokracie Chloé Mikolajczak spoluzaložila organizaci s názvem The Bridge, která propojuje občany se zákonodárci v Evropské unii. I ve vysokém stupni těhotenství bojuje proti lobby velkých firem stojících za chemickým znečištěním životního prostředí pesticidy a „věčnými chemikáliemi“.
Bývalé vojenské újezdy a střelnice patří k vzácným lokalitám české přírody. Proč tato místa bez lidské péče zanikají a jak je udržet při životě, vysvětlují experti na management území z organizace Beleco Pavel Marhoul a Jiří Koptík.
Splynout po smrti s přírodou, prospět stromu, keři či květinovému záhonu a snížit emisní stopu svého odchodu ze života. To jsou motivace lidí, kteří se volí alternativní způsoby pohřbívání. Spolek Poslední stopa by chtěl do Česka přivést novou možnost. Říká se jí terramace.
Kosmetická skupina L‘Oréal snižuje množství obalových materiálů tím, že prosazuje doplňovací balení produktů. Podle manažerky udržitelnosti Bronislavy Říhové se má stát novou normou. Takzvaný „refill“ právě odstartoval na 17 nejoblíbenějších produktech.
Česko se o víkendu chystá na rekordní teploty přesahující 40 stupňů Celsia. Brzy tomu přitom bude rok, co magistrát sliboval mapu veřejně přístupných míst, kde se budou moci lidé ochladit. Zatím ji ale nezveřejnil.
Dolní Cerekev na Vysočině patří mezi jedno ze čtyř míst, kde by v budoucnu mohlo vzniknout hlubinné úložiště jaderného odpadu. Stejně jako ve zbývajících třech se i zde místní stavějí proti. Trvají na tom, že stát nekomunikuje transparentně a neusiluje o souhlas obyvatel.
Původně chtěla firma Florium s pomocí žížal kompostovat zbytky potravin pro řetězce, narazila ale na nedostatek vůle a byrokracii. Teď vyrábí vlastní žížalí hnojivo a prodává vermikopostéry domácnostem. Oproti klasickému kompostování žížaly pracují daleko rychleji.
