„Věčné chemikálie“, Bisfenol-A a další nové látky se od tohoto týdne povinně monitorují v pitné vodě. Vědci upozorňují, že nastavené limity nejsou dostatečně přísné. I proto je drtivá většina českých vodáren splňuje.
Náraz do prosklené plochy je jednou z nejčastějších příčin, proč v tuzemsku umírají ptáci. Přestože na to Česká společnost ornitologická každoročně upozorňuje, většina firem se k problému nehlásí. A přitom stavebníci mají řešení.
Pokud by všichni občané i turisté dodrželi novelu zákona o pyrotechnice platnou od 1. prosince 2025, měli bychom prožít znatelně klidnější novoroční oslavy. Jednak došlo k omezení jejího prodeje, zároveň republika „zrůžověla“ zónami, kde se nesmí
Zakladatel značky Probio Martin Hutař za 33 let rozjel tolik aktivit na poli ekologického hospodaření, že je složité je dostat do jedné věty. Vedle produkce biopotravin v „ptáčkových obalech“ je jedním z jeho hlavních projektů ekofarma, která slouží jako laboratoř pro ty, kteří chtějí hospodařit šetrně.
Prestižní průvodce Michelin poprvé v Česku ocenil zelené restaurace. Jednou z nich je i podnik Pavla Drdela z jihočeských Strakonic Sůl a Řepa. K dalším patří Dvůr Perlová voda v Budyni nad Ohří a Leaf a Štangl v Praze.
Na trhu je nepřeberné množství mouk, od klasických až po alternativní, jako jsou špaldová či pohanková. Většina pochází z konvenčního hospodaření, dostupné jsou ale i mouky v bio kvalitě. Liší se nějak při pečení?
Klára Trs Kolarevičová provozuje na pražském Žižkově Studio Bio. V kadeřnictví, kde se specializují na přírodní henu, dokážou obsloužit i klienty, kteří touží i po tradičním světlém melíru. „Chemii“ používají co nejméně a co nejkratší dobu.
Metropolitní plán má v Praze umožnit zahuštění výstavby a zároveň ochránit nové zelené plochy. Po říjnovém zveřejnění přinesl však i řadu kontroverzí. Patří mezi ně možnost stavět na skládce u Uhříněvsi, která je monitorována kvůli úniku nebezpečných látek.
Zlepšování kvality půdy regenerativním zemědělstvím se v Česku postupně ujímá. Na trh nyní vstupuje společnost Klim, která chce velkým producentům potravin a řetězcům pomoci shánět dodavatele ochotné začít takto hospodařit. Farmářům slibuje přivýdělek, těm druhým nižší emise.
Zhruba třetina obilí, z něhož vyrábí mouku Mlýn Perner pochází z regenerativního zemědělství, které je k půdě šetrnější. Jak uvádí jednatel Daniel Perner, dělá to kvůli klíčovým zákazníkům, což jsou obchodníci a potravinářské firmy. Řada z nich ale v posledním roce couvla.
