Skupina lidí z různých měst, kteří se nechtějí smířit se zamořením Česka reklamními billboardy a plachtami, zakládá iniciativu. Jejím cílem je vznik legislativy, která by často nelegální nosiče dokázala výrazně zredukovat. Jsou přesvědčeni, že je země zahlcena vizuálním smogem.
Z povrchů dětských hřišť z umělé pryže se mohou podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu uvolňovat zdraví škodlivé látky. Obce, školy a další majitelé hřišť by proto při rekonstrukcích měli žádat od výrobce certifikát nezávadnosti, nebo nejlépe volit přírodní povrchy.
Recyklace plastů je jednou z hlavních cest, jak snižovat množství odpadu i uhlíkovou stopu. Přidávání recyklátu do nových výrobků nicméně není bez rizika. Některé plasty totiž obsahují problematické, nebo dokonce toxické látky.
Jen v Krkonoších ročně vysbírají čtyři tuny exkrementů. Podobný problém mají i další navštěvované české hory. Své o tom ví rodák ze Šumavy Jan Šmatera, který se to snaží změnit
Firmy, které vyrábějí nábytek pro švédskou společnost Ikea, odebírají podle neziskové organizace Greenpeace dřevo z posledních zbývajících původních evropských lesů v rumunských Karpatech. A to včetně těch v chráněných oblastech Natura 2000. Ikea nařčení odmítá.
Že se dá z 90 procent každodenně vařit z lokálních surovin, dokazuje podnikatel Pavel Drdel ve své restauraci Sůl a Řepa v jihočeských Strakonicích. Podporuje farmáře v regionu, díky čemuž ušetří spoustu emisí z dopravy, a navíc vaří téměř beze zbytků. Jak sám říká, je trochu fanatik.
V nadcházejících dnech budou padat teplotní rekordy, uvádí klimatolog Miroslav Trnka. Rostliny podle něj zatím vypadají svěží a zelené, ale zásoby vody v půdě rychle ubývají. Na vině je i to, že zima byla na sníh chudá.
Čím dál tím více lidí si pořizuje do bytu roztomilá selátka. Jakmile se z nich ale vyloupnou velká prasata, zbavují se jich. Azyl Štětinka se o ně stará. Momentálně shání prostředky, aby mohl koupit pozemek a nabídnout důstojné prostředí až 40 prasatům.
Počet spaloven v Česku má růst, stejně jako jejich kapacita. Ministerstvo životního prostředí v tom vidí způsob, jak pomoci vyřešit problém končícího skládkování v roce 2035. Experti namítají, že ruku v ruce s tím by mělo přijít přísnější měření dioxinů.
Mnohé průmyslové podniky budou mít problém dekarbonizovat své provozy bez technologií zachytávání oxidu uhličitého. V Česku je proto nutné vyřešit i problematiku úložišť, do kterých by se stlačený oxid uhličitý. Těžařská společnost MND už zkoumá první lokality.
