Dekarbonizace

V ekonomice označuje proces snižování emisí oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů vznikajících lidskou činností, hlavně v energetice, průmyslu či dopravě. Součástí dekarbonizace je i zachycování oxidu uhličitého a cílem přechod na nízkoemisní či bezemisní ekonomiku.

Firmy se přizpůsobují klimatické změně. Od pojišťoven přes potravináře až po automobilky

Omezený přístup k dluhovému financování, vyšší úrokové sazby v postižených oblastech, pokles ziskovosti a produktivity – to jsou hlavní projevy zranitelnosti firem vůči klimatické změně. Ekonews zmapovaly, jak se společnosti snaží tuto zranitelnost minimalizovat.

Firmy přicházejí kvůli klimatu o desítky miliard eur. Většinou proti škodám nejsou pojištěné

Globální oteplování a extrémní povětrnostní jevy představují významnou hrozbu pro ekonomiku a finanční stabilitu, a to i v Evropě. Firmy i finanční sektor se tak musejí vypořádat s rostoucími riziky. Ekonews prozkoumaly konkrétní dopady klimatické změny na evropské podniky a ekonomiku a analyzovaly, jak na tyto změny firmy reagují.

Dekarbonizace výroby podle Wienerbergeru naráží na kapacity elektrické sítě, dlouhé schvalovací procesy a nákladnost technologií

Ekonews se v anketě mezi tuzemskými firmami ptají, jaké má jejich podnikání dopad na životní prostředí a jaké mají zkušenosti s vytvářením nefinančních zpráv. Za společnost Wienerberger odpovídala manažerka ESG a udržitelnosti Kristýna Vobecká.

Mošnovský Plakor Czech řeší úspory i vedra. Nejvíc emisí při výrobě nárazníků ale vzniká kvůli granulátu

Společnost Plakor Czech vyrábí plasty pro automobilový průmysl, hlavně nárazníky, spoilery či prahy dveří. Česká pobočka mezinárodní firmy zatím měřila jen uhlíkovou stopu. S nástupem ESG týmu před necelým rokem však začaly práce na nefinanční zprávě a ESG strategii.

„Městská těžba“ jako řešení nedostatku lithia či kobaltu. Evropa ale i v recyklaci kulhá za Čínou

Základem přechodu na nízkoemisní ekonomiku jsou kritické suroviny. Evropská unie je však závislá na jejich dovozu. Zlepšit situaci by mohla recyklace, nicméně kapacity ve státech sedmadvacítky zatím nestačí. Česko není výjimkou.

Klimatické cíle máme držet, ale měli bychom se bavit o tom, jak jich dosáhneme, říká europoslanec

Evropská unie reviduje legislativu týkající se zelené politiky. Europoslanec Jan Farský ale upozorňuje, že závazek být do roku 2050 klimaticky neutrální pro Unii stále platí. „Tento cíl nikdo nezpochybňuje, řada revizí byla navíc plánovaná,“ říká v rozhovoru pro Ekonews.

Přejít nahoru