Až polovina potravin, které děti ve vídeňských školách a školkách dostanou na talíř, pochází z bio produkce. Vzdělávací instituce se pod vedením tamního magistrátu snaží také o zapojení výuky o potravinách do vyučování, jak popisuje Julia Hass, koordinátorka projektu SchoolFood4Change.
Školy musí od tohoto školního roku zařadit do jídelníčku určité množství biopotravin. Údaje projektu Skutečně zdravá škola ukazují, že stačí vyměnit obyčejné brambory za jejich bio variantu a budou mít splněno. Bez výrazného navýšení nákladů.
Zjednodušit nákup potravin pro školy a podpořit jejich regionální produkci – to je hlavní smysl elektronického tržiště, které jako první před časem vytvořil Jihočeský kraj. Dnes funguje i v Královéhradeckém kraji a další regiony podobný systém připravují.
Ačkoli v Česku firmy nabízející biopotraviny mají své věrné zákazníky, zájem o „zdravější“ jídlo celkově spíše stagnuje. Prodeje biopotravin poškodilo mimo jiné všeobecné zdražování a s tím související pokles reálných příjmů v posledních letech, i když Češi a Češky zdravě jíst chtějí.
Veřejná stravovací zařízení musejí od letoška zařadit do jídelníčku biopotraviny. S pokrytím poptávky po mléku a mléčných výrobcích, obilovinách či hovězím masu v bio kvalitě tuzemští zemědělci nebudou mít potíže. Ovoce, zeleniny a brambor ale zatím nevypěstují dost.
Za hranicemi končí přibližně třetina tuzemské produkce bio obilí, polovina produkce luštěnin a dvě třetiny vypěstovaných brambor. Vyváží se i téměř polovina produkce kořenové zeleniny, třetina hovězího masa a 15 procent mléka. Důvodem je i malý zájem ze strany zákazníků. Téměř dvě třetiny z nich totiž biopotraviny vůbec nekupují.
Podle plánů Evropské unie by do roku 2030 mělo být alespoň dvacet pět procent veškeré zemědělské půdy v režimu ekologického zemědělství. Ke konci loňského roku to bylo pouze necelých šestnáct ...
