Zájem o biopotraviny v Česku zatím roste pomalým tempem. Co mohou pro zlepšení stavu udělat farmáři i řetězce, se řešilo minulý týden na prvním ročníku festivalu ekologického zemědělství Farm Fest v Hradci Králové.
Každý šestý hektar zemědělské půdy v tuzemsku zemědělci obhospodařují ekologicky. Nejvyšší podíl těchto ploch připadá na příhraniční oblasti, přičemž největší koncentraci farem má Jihočeský kraj. V hospodaření dominují trvalé travní porosty (78,7 %), kde rostou například jetele či travní směsi, které slouží zejména k pastvě zvířat nebo výrobě sena.
Ekologické zemědělství a bio v Česku
* V Česku bylo v roce 2024 v ekologickém režimu 17,5 procenta zemědělské půdy, což představuje 619 tisíc hektarů. Uvádějí to poslední dostupná data Ústavu zemědělské ekonomiky a informací.
* Orné půdy v ekologickém režimu je v Česku 20 procent, z nichž víc než čtyři pětiny zabírají obilniny a pícniny. Zelenina tvoří pouhé procento.
* Ekologickému zemědělství se v tuzemsku věnuje téměř šest tisících subjektů, výrobců biopotravin je lehce přes tisícovku a přibližně stejný počet je i distributorů.
S tak velkým podílem pastev by se nabízelo, že na tuzemském trhu bude hodně domácího bio hovězího. To ale neplatí. V Česku totiž chybějí jatka a zpracovatelské kapacity s bio certifikací. Maso zvířat z bio pastviny se proto často prodává jako konvenční.
„Bylo by dobré zvážit nějakou motivaci pro výrobce. To hapruje,“ myslí si Kamila Goláňová, provozní manažerka Biofarmy DoRa –ekologické kozí farmy orientované na mléčné výrobky. O tématu farmáři, výrobci i obchodníci hovořili koncem minulého týdne v Hradci Králové, kde se konal první ročník festivalu ekologického zemědělství Farm Fest. Na letošní odbornou konferenci má v příštím roce navázat plnohodnotný festival spojený s největším farmářským trhem v zemi.
Z obchůdků do e-shopů
Na konferenci opakovaně zaznívalo, že podíl biopotravin na celkové tuzemské spotřebě je obecně velmi nízký. Nejenže dosahuje pouze 1,9 procenta, ale navíc roste velmi pomalu. V roce 2014 činil 0,7 procenta. Navíc zhruba 70 procent biopotravin na trhu pochází z dovozu.
Celkový obrat českých podniků s biopotravinami včetně vývozu dosáhl podle ministerstva zemědělství předloni 13,27 miliardy korun (poslední dostupná data, pozn. aut.). O rok dříve v roce 2023 to bylo 11,76 miliardy. Na domácím trhu se prodaly biopotraviny za 8,51 miliardy, zboží za 4,76 miliardy korun výrobci vyvezli.
Biopotraviny se přitom postupně přesouvají ze specializovaných obchodů do maloobchodu, e-shopů a drogerií. E-shopy svůj podíl na prodeji bia navýšily ze zhruba 12 procent v roce 2018 na více než 25 procent v roce 2024.
Zastoupení bio potravin v supermarketech a hypermarketech ale podle dat Ústavu zemědělské ekonomiky a informací spíše klesá. Zatímco v roce 2017 byl jejich podíl naposledy lehce nad 40 procenty, v roce 2024 to bylo něco málo přes 33 procent. Jedna z panelových diskusí na Farm Festu se právě problematice bio potravin v řetězcích věnovala.
Lidl na to jde přes ceny
Podle vedoucího oblasti nákupu v Lidlu Česká republika Jana Hendrycha je problémem český zákazník citlivý na cenu a fakt, že mnozí spotřebitelé biopotraviny stále vnímají jako dražší produkty, které kupují spíše příležitostně. „Proto jsme letos v lednu snížili cenu u všech bio výrobků o patnáct procent a v této kategorii následně zaznamenali nárůst prodejů o 36 procent. Není ale pravdou, že na bio produktech máme vysokou marži. Naopak, je spíše podprůměrná,“ uvedl Hendrych na Farm Festu. Většinu zlevněných bio produktů tvoří privátní značky řetězce.
„Častým problémem je i logistika. Například povinnost mít každou prodejnu certifikovanou na bio a speciálně oddělenou plochu ve skladu,“ upozornil Jaroslav Strejc, vedoucí oblasti nákupu čerstvých potravin Kauflandu Česká republika, který patří stejně jako Lidl do německé skupiny Schwarz Gruppe.
Řetězce v Česku tento problém zpravidla řeší tak, že prodávají biopotraviny balené buď v plastové fólii, nebo v papírových vaničkách. Tím se přísnějšímu režimu vyhýbají. „Ve 120 prodejnách ze 149 máme regionální sortiment. Někde se to s bio produkcí potkává, někde ne,“ doplnil Strejc. Největší zájem vidí o bio citrony, které prý kupují i zákazníci, kteří o bio jinak zájem nejeví.
Vedoucí oddělení kvality a koordinace udržitelnosti v řetězci Penny Petr Baudyš uvádí, že je zastoupení biopotravin v sortimentu tuzemského Penny na dvou procentech. Důvod vidí stejně jako Hendrych v orientaci českého zákazníka na cenu. Podle něj v jiných zemích mateřská společnost Rewe Group, kam patří i supermarkety Billa, provozuje prodejny, kde je zastoupení bia vyšší.
„Naše matky chtějí, abychom bio prodávali, ale zároveň trvají na tom, abychom vydělávali. To je problém. Bio potraviny, které si nikdo nekoupí, druhý den kvůli kratší trvanlivosti vyhodíte. Síť na to není připravená,“ tvrdí.
Důraz na kvalitu i trendy
Nákupčí pro čerstvé potraviny v online supermarketu Rohlik.cz Tomáš Novák popsal zkušenosti s prodejem biopotravin z pohledu e-shopu. „S podílem deseti procent bia v našem sortimentu jsme největším prodejcem této kategorie v Česku. V nabídce máme dva tisíce bio položek,“ uvedl Novák. Také u bia by se měl podle něj klást větší důraz na kvalitu. „Standardní bio hovězí je bohužel z krávy starší šesti let,“ postěžoval si.
Ředitelka pro retail ze Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Romana Nýdrle, která působila dvanáct let v řetězci Makro ČR a vytvořila Manuál farmáře pro dodávky do retailu, apelovala na producenty mléčných výrobků, aby zohledňovali i aktuální výživové trendy včetně „hubnutí“. „V bio nabídce mléka chybí 1,5 % tučnosti,“ dávala příklad.
Registruje prý také poptávku po českém hovězím. „Když se cena bia a konvence přibližuje, zákazník po biu sáhne, to máme ozkoušené,“ uvedla. U drůbežího masa je prý hlad po bio variantě menší. V obecné rovině vyzvala dodavatele, aby se nebáli a s řetězci navazovali kontakty. Prý není pravdou, že by o jejich zboží neměly zájem.
Všichni přítomní se shodli na tom, že značka bio jako taková na pultech neprodává, spíš je potřeba komunikovat výhody. „Přes leták bio neprodáte, my používáme například výživového poradce Miloslava Šindeláře,“ uvedl Hendrych z Lidlu.
Slogan „bez pesticidů“ zabírá víc
Řetězce považují za problém také to, že zboží nelze od konkrétních farem často nakupovat celoročně. „Pokud chce ale farma zavážet jen jednu či dvě prodejny v kraji, problém to není,“ ujišťoval přítomné farmáře Strejc z Kauflandu.
Jednatel společnosti Biopekárna Zemanka a obchodní ředitel společnosti Econic Hub Jan Zeman má za to, že je nutné zákazníkům předávat i informace o tom, že bio v podstatě není drahé. „V konvenčních produktech nejsou započítány externality, tedy negativní dopad na přírodu a zdraví,“ vysvětluje. Místo komunikace bia jako takového je ale zásadní sdělovat především jeho výhody, například že výrobek je bezpečnější volba pro rodinu nebo že je bez zbytečné chemie.
Z dat z dubnového šetření agentury Ipsos „Udržitelnost v krizi pozornosti“ vyplývá, že zákazníci údajně nejvíc (33 %) slyší na tvrzení „bez použití antibiotik, syntetických hormonů nebo toxických pesticidů“. Následuje sdělení „lokální, od českých farmářů“ (22 %) a humánní chov (15 %). „Certifikováno jako bio“ uvedla jen tři procenta dotazovaných jako lákadlo.
Na konferenci zaznívalo i to, že situaci by pro tuzemské farmáře pomohla zjednodušit odbytová družstva, která by jim zaručila stabilní výkupní ceny a odbyt. Důležité je také dostat více bia do veřejného stravování. Od letošního září mají být ve školních jídelnách dvě procenta biopotravin, od září roku 2028 pak pět procent.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
