Půda a oceány spolykají polovinu našich emisí CO2. Musíme se ale o ně starat, aby emise nezvyšovaly, říká expertka

Zatímco v řešení klimatické krize „doháníme vlak na odrážedlu“, probíhající jednání COP15 by měla stanovit nové cíle v ochraně druhové rozmanitosti pro období 2030 až 2050. V těch pro rok 2020 svět selhal ve všech bodech, říká Romana J. Březovská z Asociace pro mezinárodní otázky.

Tereza Koudelová|2022-12-12T02:04:15+01:0012. prosince 2022| Klimatická změna, Rozhovory| , , , |

Nejen včely opylují. Akce na podporu včel opomíjejí ostatní důležité opylovače, upozorňují ekologové

Kampaně upozorňující na úbytek opylovačů se většinou zaměřují pouze na včely medonosné. Těch je v Česku ale na rozdíl od ostatních opylovacích druhů dostatek. Pozornost by se spíše měla přenést na druhy, které včely nedokážou nahradit.

Příroda přichází rychle o rozmanitost. Na vině je intenzivní zemědělství, pesticidy i klimatická změna

Jsme přímými svědky procesu, kdy život na Zemi s nebývalou rychlostí ztrácí svoji pestrost – navždy mizí různé druhy rostlin, živočichů i hub. Tempo vymírání je přitom o jeden až dva řády rychlejší než v posledních deseti milionech let. Na vině je několik faktorů od ubývání biotopů v důsledku intenzivního zemědělství přes nadměrný lov především ryb, znečištění pesticidy až po klimatickou změnu.

Zubři či divocí koně pomáhají k návratu do přírody i dalším ohroženým druhům, například motýlům

Z české přírody mizí původní živočišné druhy. Mezi hlavní důvody patří ničení přirozených biotopů a jejich vytlačování invazivními druhy. Řešením je mimo jiné návrat velkých kopytníků. „Vracíme do přírody především ...

Přejít nahoru