V prosinci 2022 se v Montrealu v Kanadě sešly vlády z celého světa na konferenci o biologické rozmanitosti (COP15), aby se dohodly na novém souboru cílů, které povedou k zastavení ztráty biodiverzity. Rozmanitost přírody je přitom důležitá i pro medicínu a vývoj nových léků.
Státy shodly na ochraně a obnově třiceti procent planety – oceánů, moří, vnitrozemských vod i pevniny do roku 2030 po několika letech jednání bez zásadního posunu. Proč má ale dohoda o ochraně přírody tak zásadní význam zejména pro medicínu?
Pokud vaše zdraví závisí na léku, je tu značná šance, že by lék neexistoval, pokud by nebyl nalezen v přírodě. Většina předepsaných léků, které u nás používáme, je vyrobena ze sloučenin, které pocházejí z živočichů či rostlin. Navíc, pokud se podíváme na zdravotní péči v zemích globálního jihu, najdeme tam zejména tradiční rostlinnou medicínu.
Co je to biodiverzita a proč je důležitá?
Biodiverzita neboli také biologická rozmanitost označuje mnoho forem života na Zemi, od zvířat, rostlin a mikrobiálních druhů po celé ekosystémy, jako jsou deštné pralesy a korálové útesy. Biodiverzita má vliv na vše kolem nás, a to především na zajištění potravinové bezpečnosti, fungující ekonomiku a zdraví planety.
Světové ekonomické fórum ve zprávě pro rok 2020 uvádí, že více než polovina celkového světového hrubého domácího produktu, což činí přibližně 44 bilionů dolarů, je také „středně nebo vysoce závislá“ na přírodě. A je tedy přímo ohrožena její ztrátou.
Expanze nejen městských oblastí do přirozeného prostředí zapříčiňuje také častější přenos nemocí, které mohou být pro jednotlivé druhy fatální. Mezivládní vědecko-politická platforma pro biologickou rozmanitost a ekosystémové služby (IPBES) v roce 2019 ve své zprávě uvedla: „Jen za posledních 40 let se v důsledku lidských činností snížila celosvětová populace volně žijících a planě rostoucích druhů o šedesát procent. A téměř tři čtvrtiny povrchu Země byly změněny a příroda je vytlačována do stále menšího prostoru planety.“
Ztráta biodiverzity souvisí s klimatickou krizí a naopak, ale je to právě příroda, která nám nejvíce může pomoct s řešením klimatické změny a přírodních katastrof jako jsou sucha, záplavy či požáry, které jdou ruku v ruce. Zjednodušeně řečeno, pokud chráníme přírodu, chráníme tím sebe.
Příroda může odhalit významná lékařská tajemství
K objevení nových léků je potřeba zachovat rozmanitost přírody. Podle autorů knihy Sustaining Life: How Human Health Depends on Biodiversity, která vyšla už v roce 2008 může být nová generace léků vyrobených z přírody, od antibiotik po přípravky na léčbu rakoviny, ztracena, pokud svět nezasáhne, aby zastavil ztrátu biologické rozmanitosti.
Kniha uvádí mnoho příkladů, kdy lidstvo mohlo dojít k zásadnímu průlomu v léčbě. Jedním z nich je Žába jižní, nalezená v australském deštném pralese v 80. letech 20. století, která odchovala mláďata v žaludku samice pomocí enzymů, o nichž předběžné studie ukázaly, že by mohly být použity k léčbě lidských vředů. Ale žáby vyhynuly.
Cenné vědecké poznatky mohou být ztraceny v souvislosti s vymíráním rostlinných a živočišných druhů. Důsledky změny klimatu a konsekventní ztráta biodiversity významně zasáhne mnohé oblasti, a to nejen pro rekreaci a poznávání přírody. Medicína, farmaceutický průmysl a následně pacienti po celém světě jsou vystaveni významným rizikům spjatým s úbytkem či vymizením ať už jednotlivých druhů nebo celých planetárních ekosystémů.
Konference COP15 přinesla shodu na historickém balíčku opatřen
Poslední 15. konference smluvních stran Úmluvy OSN o biologické rozmanitosti (COP15) se kvůli přísným proticovidovým opatřením Číny, která konferenci předsedala, konala v Kanadě. Výsledkem téměř dvoutýdenního vyjednávání je Kunming-Montreal Global Biodiversity Framework, který obsahuje čtyři hlavní záměry a 23 cílů.
Jasná specifikace cílů má přinést například řešení nadměrného využívání a znečištění půdy, zároveň ale chránit práva původních obyvatel a využít jejich znalosti k budoucí správě přírody. Do roku 2030 má být pod efektivní správou nejméně třicet procent světové půdy, vnitrozemských vod, pobřežních oblastí a oceánů. V současné době je pod ochranou 17 procent a desetina světových pevninských a mořských oblastí.
Nový rámec řeší také otázku financování a následuje pomalu se etablující trend nasměrovat finance směrem k udržitelným investicím a pryč od těch, které poškozují životní prostředí. Do roku 2030 by se tak měly postupně zrušit nebo reformovat dotace, které poškozují biologickou rozmanitost nejméně o 500 miliard dolarů ročně, a zároveň se zvýšit pozitivní pobídky pro zachování a udržitelné využívání biologické rozmanitosti.
Neměnné důležitým cílem je také nastavení povinností velkým nadnárodním společnostem a finančním institucím, aby monitorovaly, vyhodnocovaly a transparentně zveřejňovaly svá rizika, závislosti a dopady na biologickou rozmanitost. Ultimátním cílem pro všechny je pak zbrzdit rychlost vymírání rostlinných a živočišných druhů, která je lidské historii bezprecedentní. V přímém přenosu se nám vyprazdňuje největší lékárnička na světě.
Nikola Adamovská
Nikola je expertkou na klimatické politiky. V rámci doktorského studia se věnuje zapojení nestátních aktérů do globální správy klimatu a klimatickému aktivismu. Zároveň pracuje jako koordinátorka Nadace Anny Lindh a jako analytička pro studio Kontra.
