Skládky, spalovny, čistírny odpadních vod, ale i zálohování obalů nebo recyklace. Využívání odpadů je jeden z nejrychleji rostoucích byznysů. Česko se zatím soustředilo hlavně na skládkování, takže patří v Evropské unii k zemím s jeho největším podílem. I kvůli zákonům se to za pár let změní.
„Novinka: Kovové obaly mohou lidé od ledna dávat i do žlutých popelnic“, zveřejnila Česká asociace odpadového hospodářství s tím, že se tak ještě vylepší třídění. A proto není třeba zálohovat PET a plechovky, proti kterému dlouhodobě vystupují. Není to ale zcela pravda.
Neexistuje scénář, kdy by zálohování nápojových obalů, které teď ve formě zákona putuje do Poslanecké sněmovny, bylo pro obce ztrátové. V rozhovoru pro Ekonews to vysvětluje seniorní konzultant Institutu cirkulární ekonomiky INCIEN Petr Novotný.
Na pražském Náměstí Republiky se v první polovině listopadu objevila hromada oblečení, která měla upozornit na to, kolik oděvů končí každý den ve spalovnách a na skládkách. Letošní třetí ročník konference Cirkulární města a byznys si totiž zvolil za téma textil.
Ze sta kilogramů připraveného jídla se přibližně třetina vyhodí. Dle výzkumu jídelny v domovech pro seniory připravují zbytečně velké množství jídla, které klienti nesnědí. Množství potravinového odpadu ovlivňuje i způsob vydávání.
V Česku se ročně vyhodí dle odhadů 180 tisíc tun textilu a velká část ho končí v netříděném odpadu bez dalšího využití. Města jakožto obchodní centra v nakládání s oblečením hrají zásadní roli a čekají je od příštího roku nové povinnosti.
Textilní průmysl patří mezi největší globální znečišťovatele. Abychom méně znečišťovali životní prostředí a spotřebovávali méně zdrojů, je potřeba přejít na cirkulární model výroby, upozorňuje Eva Laláková, odbornice nizozemské společnosti Metabolic.
O miliardovou dotaci z fondu na proměnu uhelných regionů se ucházel i projekt na technologii plazmového zplyňování v místě bývalého dolu na Karvinsku. Nově vyšlo najevo, že spolumajitelem žadatele o podporu je i bývalý europoslanec za ANO Pavel Telička.
Kvůli nadměrné spotřebě oděvů vzniká spousta textilního odpadu, který se téměř nerecykluje. Většina ho končí na skládkách či ve spalovnách. Jen v Evropské unii lidé každoročně vyhodí více než pět milionů tun textilu.
Nápady na to, jak využít staré stírací losy, mohou vznikat různě. Václavu Matyášovi, který vyhrál v soutěži Reborn Design v kategorii papír, vnukl inspiraci problém, který někdy řešil asi každý z nás.
Kávu do termohrnku zákazníkovi udělá stále více podniků, některé i levněji. Jinde je to naopak problém, přičemž obvyklým důvodem je hygiena.
