Skládky, spalovny, čistírny odpadních vod, ale i zálohování obalů nebo recyklace. Využívání odpadů je jeden z nejrychleji rostoucích byznysů. Česko se zatím soustředilo hlavně na skládkování, takže patří v Evropské unii k zemím s jeho největším podílem. I kvůli zákonům se to za pár let změní.
Primární zdroje a suroviny se stávají vzácným zbožím. Evropská unie proto apeluje na posílení lepšího hospodaření. Zasadit se o to chce i ministr životního prostředí Petr Hladík, který se snaží na výrobky z recyklátu prosadit nižší sazbu daně z přidané hodnoty.
Bioplynek schopných vyrábět biometan a dodávat jej do sítě je v Česku poskrovnu. Tu první otevřela v roce 2019 společnost EFG v Rapotíně v Olomouckém kraji a nyní podle šéfa Tomáše Voltra plánuje expanzi.
Studie Institutu pro ekonomickou a ekologickou politiku zaměřená na littering zkoumala, jak znečišťujeme své okolí volně pohozenými odpadky. Zákazy a pokuty přitom nejsou nejlepší cestou, jak situaci zlepšit.
Thajsko od roku 2025 plošně zakázalo dovoz plastového odpadu. Nová regulace se dotkne i továren, které se nacházejí ve zvláštních ekonomických zónách. Stejně jako jiné asijské země se i Thajsko stalo terčem přílivu odpadu poté, co ho v roce 2018 přestala přijímat Čína.
Lahve od limonád značek Club Mate a Seicha Matcha bude možné v Praze vracet na zálohu ve „vietnamských“ večerkách, kde se nejvíce prodávají. Distributor Limogang se snaží o větší cirkularitu, protože zatím se mu vrací jen polovina lahví.
Nedaleko Nového Mesta nad Váhom stojí nenápadná budova, k níž každý den přijíždějí kamiony svážející z celého Slovenska vrácené PET lahve a plechovky. Je to třídicí srdce zálohovacího systému, který Slovensko spustilo loni.
Firmy, které to myslí se svým zeleným podnikáním vážně, přemítají nejen nad svými produkty, ale i jejich balením. Český výrobce ekodrogerie Tierra Verde po letech dospěl k tomu, že nejlepším řešením jsou vratné plastové obaly.
Odpadový Oskar spolku Arnika už podeváté hodnotí tuzemské obce. Uspět v soutěži mohou ty, které produkují méně než 150 kg směsného komunálního odpadu na obyvatele a rok. Pro drtivou většinu to je nedostižný cíl.
Pražanům se zjednoduší třídění. V ulicích metropole se totiž postupně začínají objevovat černožluté kontejnery, do kterých lze vhazovat plasty, kovy i tetrapaky. Změna je možná díky nové třídicí lince v Chrášťanech u Prahy.
Perfluorované a polyfluorované látky neboli „věčné chemikálie“ se podle amerických vědců nacházejí ve většině značek toaletního papíru. Nezáleží na tom, jaké je v něm zastoupení recyklátu.