Zemědělství
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Čeští vědci se podíleli na studii, ze které vyplývá, že staré lesy ukládají více uhlíku z atmosféry, než se dříve myslelo. Jejich ochrana by podle závěrů výzkumu měla v Evropské unii vést k nárůstu záchytu zhruba na 300 megatun oxidu uhličitého každý rok.
Na farmě Basařových neuvidíte jen ornou půdu a pasoucí se krávy. Můžete se u nich i ubytovat a nasát atmosféru rodinného statku. Basařovi přešli na regenerativní zemědělství a už po krátké době vidí výhody.
Jihočeští farmáři hospodaří v ekologickém režimu zhruba patnáct let. Chovat „biokrávy“ na mléko sice není jednoduché, výnosy jsou bez pesticidů nejisté, ale pochvalují si, že nehuntují půdu chemií. Povědomí o jejich mléčných produktech prodávaných pod značkou Farma Struhy roste.
Lukáš Drlík se narodil na rodinném statku v Bezděkově u Úsova a prožil tam první roky svého života. Po přestěhování rodiny do Zábřeha tam trávil každé prázdniny. Statek ho tak uchvátil, že se v 19 letech do Bezděkova vrátil a vybudoval tam levandulovou farmu.
Na sjezdovkách v Deštném v Orlických horách je živo i v létě. Sebastian Ehl na nich pase krávy. S chovem skotu navázal na svého tátu i dědu, ale chce to dělat trochu jinak. Stádo přehání každý den na novou pastvinu. Proč to dělá?
Silné jarní mrazy v kombinaci s mírnou zimou přinesly letos velké ztráty pro ovocnáře. Jaké druhy ovoce mají u nás budoucnost a které nikoliv? Problematikou pěstování se zabývá Tomáš Jan z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.
Láska k obojživelníkům Prokopovi Svobodovi vydržela dodnes. Svůj nový byznys totiž postavil na obnově zanedbaných přírodních lokalit. Zatím ho dotuje, ale předpokládá, že se pozemky časem zhodnotí.
Zákaz klecových chovů nosnic v Česku má platit od ledna 2027. Téměř tři miliony jich však ještě žijí v podmínkách, které podle expertů na welfare zvířat nejsou důstojné. Drůbežáři si stěžují na vysoké náklady a konkurenční nevýhodu, protože v mnoha zemích k zákazu nepřistoupili.
Ročně každá školní jídelna vyhodí potraviny v hodnotě přibližně 600 tisíc korun. Jako odpad končí třetina všech uvařených pokrmů. Vyplývá to z výsledků výzkumu o plýtvání jídlem ve školních jídelnách, který představila organizace Zachraň jídlo.
Dánsko, významný vývozce vepřového masa a mléčných výrobků, zavede od roku 2030 daň na emise skleníkových plynů z hospodářských zvířat. Stane se první zemí, která tak učinila, přičemž doufá, že inspiruje ostatní k následování.