Zemědělství
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Jak hospodařit s půdou, aby na ní mohly pěstovat plodiny i budoucí generace? Co dělat, abychom byli schopni zadržovat vodu v krajině? Proč farmáři zkoušejí regenerativní zemědělství? Na tyto otázky se Ekonews snaží najít odpověď.
Nejvíce uhlíku lze uložit do zdevastované půdy. Na offsetech by tak do budoucna mohli vydělat nejvíce zemědělci, kteří mají půdu ve špatném stavu. Na což je třeba dát pozor a ošetřit například v legislativě, říká náměstek ministerstva životního prostředí Jiří Lehejček.
V Česku má vyrůst první farma zaměřená na chov mouchy bráněnky. Její larvy konzumují neprodané jídlo a vedlejší produkty z výroby potravin. Pak se usuší a přidávají se do krmiv pro drůbež, ryby nebo domácí mazlíčky. Larví exkrementy navíc slouží jako hnojivo.
Při současných protestech jde podle Romana Koutka jen o zájmy velkých zemědělských holdingů a o snahu vydobýt si další peníze. „Image zemědělců se s každým dalším protestem jen zhorší,“ je přesvědčen Koutek. Veřejnosti je známější jako Sedlák z Hané.
S návratem vlků do krajiny se pojí obavy z ekonomických škod na chovu hospodářských zvířat. Vlci ale mají i řadu pozitivních dopadů jako omezení počtů spárkaté zvěře, což vede k obnově stromů a menší erozi nebo ke snížení škod v lesích či na plodinách na poli.
Vlci se po jejich vyhubení a následné dlouhé nepřítomnosti začali v posledních letech vracet do české krajiny. V době, kdy se na nás nejen v oblasti životního prostředí valí jedna špatná zpráva za druhou, je to z hlediska ekologie vítaná informace.
Během posledních let uhynulo několik stovek miliónů ryb na lososích farmách. Podle vědců je důvodem oteplování moří a oceánů, ale i využívání technologií. Výsledky přinesla studie kanadské univerzity, která analyzovala data největších světových producentů lososů.
Obřím vertikálním farmám se v posledních letech příliš nedařilo a řada těch největších v zahraničí, ale i některé v Česku, skončila. Jejich provoz totiž potřebuje velké množství energie a řada společností neustála jejich prudké zdražení.
Část zemědělské komunity v uplynulých dnech exhibovala po Evropě na traktorech za udržení konvenčního zemědělství. To ale nemá v dalších letech a desítkách let, kdy budeme čelit oteplování, šanci. Půdu je třeba ozdravit, vrátit jí uhlík a vodu.
„Současný systém produkce a spotřeby potravin dlouhodobě nemůže fungovat. Změna je nutná, a pokud se k ní neodhodláme sami, tak k ní budeme přinuceni okolnostmi,“ říká Dana Kapitulčinová, spolupracovnice Centra pro otázky životního prostředí UK.
Jaroslav Pilný si ještě nedávno říkal král multi-levelu neboli síťového marketingu. V Česku patřil mezi hlavní prodejce sítě Lyoness, v níž řada lidí utopila velké peníze. Nyní „obchoduje“ se stromy v Kolumbii a láká na výdělky z byznysu s nimi.