Kdo chce ušetřit za jídlo, má v mobilu k dispozici už dvě platformy, které spojují zákazníky a podniky, které nechtějí vyhazovat neprodané potraviny. Každým rokem zachrání několik desítek tun jídla, které by jinak skončilo v koši.
Vánoce jsou spojené se sledováním pohádek a televizních pořadů obecně. Ekonews na streamovacích platformách vybraly ty nejzajímavější dokumenty z poslední doby, které se dotýkají udržitelnosti. Sledujte je ale s vědomím, že si možná si už nikdy nedáte lososa a přestanete nakupovat na Amazonu.
Většina z desítek tisíc tun textilního odpadu vznikajícího v Česku pochází přímo od spotřebitelů. Nejjednodušší způsob, jak snížit spotřebu oblečení, je pořizování kvalitnějších kousků. Při výběru je důležité se zaměřit na pár kritérií. Která to jsou, radí tuzemské návrhářky a odbornice na látky.
Na pražském Náměstí Republiky se v první polovině listopadu objevila hromada oblečení, která měla upozornit na to, kolik oděvů končí každý den ve spalovnách a na skládkách. Letošní třetí ročník konference Cirkulární města a byznys si totiž zvolil za téma textil.
Ze sta kilogramů připraveného jídla se přibližně třetina vyhodí. Dle výzkumu jídelny v domovech pro seniory připravují zbytečně velké množství jídla, které klienti nesnědí. Množství potravinového odpadu ovlivňuje i způsob vydávání.
Více bezmasých jídel, luštěnin i ryb a méně vysoce zpracovaných potravin. Nový spotřební koš přinese změny školního stravování už od příštího školního roku. Dramatické ale nejsou.
Textilní průmysl patří mezi největší globální znečišťovatele. Abychom méně znečišťovali životní prostředí a spotřebovávali méně zdrojů, je potřeba přejít na cirkulární model výroby, upozorňuje Eva Laláková, odbornice nizozemské společnosti Metabolic.
Přírodní kosmetiku lze vyrobit i v domácích podmínkách. Důležité je mít kvalitní ingredience, se kterými člověk může experimentovat podle vlastních preferencí. Majitelky ateliéru Liška Mazaná na pražské Letné už několik let pořádají workshopy o domácí výrobě kosmetiky.
Kvůli nadměrné spotřebě oděvů vzniká spousta textilního odpadu, který se téměř nerecykluje. Většina ho končí na skládkách či ve spalovnách. Jen v Evropské unii lidé každoročně vyhodí více než pět milionů tun textilu.
Extrémní teploty mají jen v Evropě ročně na svědomí asi 175 tisíc lidí. Vedro však není jediný projev klimatické změny, který se dotýká zdraví. Praktická lékařka Marie Bourne, která již druhým rokem přednáší pro budoucí doktory na 3. lékaře fakultě, upozorňuje i na další rizika.
