Přes 70 procent environmentálních dopadů sportovních akcí připadá na dopravu. „Když se na podíváme na dopady sportovních akcí z pohledu klubů, řeší se hlavně energie a doprava. U energií lze snižovat spotřebu zateplením budov nebo efektivním vytápěním. Největším zdrojem emisí je ale doprava fanoušků, sportovců i organizátorů,“ uvedl Jiří Severa ze společnosti Green0meter, jež se zabývá výpočtem uhlíkové stopy.
Jiří Severa byl jedním z řečníků na konferenci SustainSport, kterou uspořádala Fakulta tělesné východy a sportu Univerzity Karlovy za podpory Nadace Tipsport a platformy Udržitelný sport.
Nakolik dominantní roli hraje doprava v uhlíkové stopě, ukázal výpočet z loňského mistrovství světa žen ve florbalu, který na konferenci představil Roman Urbář, výkonný ředitel společnosti Český florbal. Emise skleníkových plynů této akce dosáhly více než 2400 tun ekvivalentu oxidu uhličitého, v přepočtu přes 36,5 kilogramu na návštěvníka. Pouze devět procent emisí přitom tvořily vlastní emise organizátora.
Nepřímé emise vzniklé v souvislosti s akcí představovaly 91 procent a jejich největším zdrojem byla doprava a ubytování diváků. Kvůli nim se do ovzduší uvolnilo přibližně 1986 tun ekvivalentu oxidu uhličitého, tedy zhruba 80 procent celkové uhlíkové stopy.
Sportovní organizace se pokoušejí emise z dopravy omezovat různými způsoby. Český florbal například během zmíněného mistrovství uzavřel partnerství s Českými dráhami, takže se část týmů na zápasy přesouvala vlakem. „S týmy jsme cestování vlakem komunikovali ještě před mistrovstvím a výsledkem bylo, že osm z celkových šestnácti týmů nakonec vlakovou dopravu využilo,“ popisoval Urbář. Možností, jak snížit uhlíkovou stopu návštěvníků, je zase nabídka bezplatné cesty městskou hromadnou dopravou.
Většina odpadků se zatím netřídí
Kromě dopravy organizátoři akcí řeší také odpady. „Fotbalová utkání pouze v Evropě ročně vyprodukují 750 tisíc tun odpadu,“ uvedla Darina Šeděnková z platformy Udržitelný sport.
Během české Chance ligy ročně vznikne přibližně 75 tun odpadu. Ředitelka Nadace Tipsport Lucia Štefánková upozorňuje, že 75 procent tohoto odpadu se netřídí. Nadace se proto snaží situaci na českých sportovištích změnit. Ve spolupráci s organizací INCIEN analyzuje složení odpadu přímo na sportovištích v rámci projektu Sport bez odpadu.
„Po analýze odpadu nabízíme klubům konkrétní řešení, co je potřeba změnit, aby bylo jejich hospodaření lepší,“ řekla Štefánková. Díky projektu se podařilo zlepšit třídění plastového odpadu na sportovištích přibližně o 30 procent. Nadace pomáhá klubům i v zavádění vratných kelímků, systémech pro zavlažování nebo při snižování energetické náročnosti sportovišť.
Zpracování vysloužilého sportovního vybavení
Udržitelnost se podle řečníků konference SustainSport netýká pouze odpadu vznikajícího během zápasů. Také o likvidaci sportovního vybavení, které dosloužilo, je potřeba přemýšlet dopředu. „Fotbalový klub Viktoria Plzeň hledal způsob, jak využít staré dresy, které po změně sponzora hráči nemohli používat. Proměnili jsme je v podsedáky pro fanoušky. Ukázalo se, že jsou velmi populární, protože velkou část sezony bývá na stadionu chladno,“ popsala Štefánková.
Český florbal zase sbírá poškozené plastové míčky. Po jejich rozemletí vzniká materiál, ze kterého se vyrábějí medaile pro mládežnické turnaje.
Pořadatel běžeckého seriálu Běhej lesy agentura Raul odhaduje, že díky používání skládacích kelímků, takzvaných speedcupů, ušetří ročně přibližně 100 tisíc jednorázových papírových kelímků. Organizátoři se také snaží za každého účastníka akce ve spolupráci s Lesy ČR vysazovat stromy. Od roku 2015 bylo v rámci projektu vysázeno přes 140 tisíc stromů.
Na Jizerské padesátce zase poprvé loni nahradili jednorázové plastové pytle opakovaně použitelnými drybagy, čímž podle organizátorů ušetřili více než tunu plastu. „Drybagy mají využití nejenom na Jizerské padesátce, ale i v dalším osobním a sportovním životě. Každý závodník ho dostane jenom jednou. Takže ten, kdo ho dostal loni, měl letos povinnost si ho na závod znovu přinést,“ uvedl Pavel Krupička, ředitel klientských služeb z agentury Raul.
Sport doplácí na klimatickou změnu
Řečníci na konferenci SustainSport zdůrazňovali, že sportovní akce nejsou jen původcem emisí, ale stále častěji doplácejí na měnící se podmínky v důsledku klimatické změny. „Sport negativně ovlivňuje planetu, ale i planeta klimatickou změnou ovlivňuje sport,“ uvedla Darina Šeděnková z platformy Udržitelný sport. Příkladů podle ní přibývá i v Česku.
Některé ročníky zmiňované Jizerské padesátky musely být kvůli nedostatku sněhu zrušeny nebo zkráceny. Povodně v roce 2024 zase poškodily řadu fotbalových hřišť, tenisových kurtů, golfových hřišť, tělocvičen i cyklostezek. Národní sportovní agentura vyčíslila škody přibližně na 850 milionů korun.
Dopady klimatické změny jsou patrné i v zahraničí. Zimní olympijské hry v Pekingu v roce 2022 byly první olympiádou kompletně závislou na umělém sněhu. Kvůli nedostatku sněhové pokrývky byly v posledních letech rušeny také závody Světového poháru v alpském lyžování. Organizátoři Australian Open zase řešili zhoršenou kvalitu vzduchu způsobenou rozsáhlými požáry, a některé tenisové zápasy se proto musely přesouvat. Ve Francii se během slavného cyklistického závodu Tour de France objevily problémy s roztaveným asfaltem během vln veder.
Partnerem tohoto článku je Nadace Tipsport.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
